V minulém roce vyšel v edici XXI. století nakladatelství Academia překlad souboru prací britského historika Erica Hobsbawma, ve kterém autor reviduje některé ze svých stěžejních myšlenek posledních šesti let před původním britským vydáním z roku 2007. Zabývá se tu problémy dnešních demokracií západního typu, které musí reagovat na proměny dnešního světa a obstát před globalizačními tlaky. Zásadními …
Pokračovat ve čtení „Eric Hobsbawm: Globalizace, demokracie a terorismus (Academia, 2009)“
Co svět světem stojí, jeho součástí je vnitřní konflikt, střet moci a názorů. Do snahy o udržení převahy či reálné nadvlády jedněch nad druhými patří i obchodování se strachem, s nímž souvisí i „naše“ sociologické termíny jako teorie labelingu, morální panika nebo folk devils. Svým způsobem jde o základní stavební kámen a metodu politického boje – …
Shodou okolností to není dlouho, kdy jsem se na stránkách našeho časopisu zabýval něčím, co jsem nazval ,,vědecké proroctví“. Padla totiž také zmínka o utopiích, tématu, kterému je věnováno červnové číslo časopisu Politics & Society vycházejícím od 70. let, dnes pod značkou Sage Journals. To si s podtitulem Real Utopias klade za úkol vysvětlit úlohu utopie v sociální …
Pokračovat ve čtení „Mysli radikálně, mysli utopicky! Speciální číslo Politics & Society zdarma“
Heslo jednej lokálně, mysli globálně, je známé a smysluplné i mimo oblast environmentálních studií. Když se dnes učíme základy sociologie, jsme záhy seznamováni s propojeností světového trhu zboží a práce. Má to svoji logiku, značné objemy zboží jsou dnes vyráběny mimo západní svět, což má značné dopady na mezinárodní dělbu práce, dá-li se to skutečnou dělbou …
Pokračovat ve čtení „Rozjímání nad globální sociologií, postkoloniální kritika a G. K. Bhambra“
Michelle Murphy se ve své knize The Economization of Life (Duke, 2017) zabývá tématem kvantitativních a ekonometrických přístupů k populaci a marginalizovanými populacemi. Jinými slovy lze také mluvit o populačních opatřeních, které můžeme označit za neo-malthusiánské, jejichž původ nacházíme v eugenice. Murphy tvrdí, že vědecký ideál „populace“ jako nediferencované a abstraktní lidské masy, oproštěné od břímě rasy …
