Jsme připraveni na intimitu s androidy?

Jsme připraveni na intimitu s androidy?

Ačkoli vytvořit robota, který by doopravdy vypadal a pohyboval se jako člověk, je stále ještě za hranicemi našich schopností, debata o vztahu člověka k robotům je dávno nastolena, ať už v podobě témat postupující robotizace práce, limitů umělé inteligence nebo etiky při produkci sexbotů. V následujícím textu, který je zároveň komentářem volného překladu článku Modern Love: Are We Ready […]

Filip Lachmann v rubrice
Čím nás straší #metoo?

Čím nás straší #metoo?

Někdy to vypadá, že ty feministky akorát lidi otravují a bylo by nejlepší je zakázat. Se železnou pravidelností se tak v případě, že do médií pronikne skandál ohledně obtěžování žen, bývají mezi prvními reakcemi apologetiky mužů: „Věci nejsou tak horké, jak vypadají. A co obtěžování mužů, myslel někdo na muže? To už se nesmí skládat […]

Filip Lachmann v rubrice
Rasa neexistuje, z čeho tedy čerpá rasismus?

Rasa neexistuje, z čeho tedy čerpá rasismus?

Představte si, že by vám někdo řekl, že rasa neexistuje. Tedy že u lidí neexistuje to, co běžně označujeme rasou. Tuším, že buď byste souhlasili s tím, že rasa je sociální konstrukt, nebo byste začali oponovat, že to je jen součást (pseudo)humanistických kampaní, které se snaží zamezit tomu, abychom ,,pojmenovávali  věci pravými jmény“. Toto téma […]

Filip Lachmann v rubrice
Mediální konstrukce druhých

Mediální konstrukce druhých

Problematika stereotypizace menšin v mediálním prostoru, jako jsou LGBT, Romové či imigranti, je v současnosti velmi aktuální. Média přitom zcela jasně konstruují a kultivují naše představy o mnoha fenoménech, tím pádem je z velké části v jejich moci, jak k těmto menšinám bude celá společnost přistupovat. V tomto eseji je mediální konstrukce vysvětlována za pomoci několika sociálně-teoretických textů: Orientalismu Edwarda W. Saida, eseje Mediating […]

Andrea Masárová v rubrice
Gomorra: Osobní výpověď o ekonomické moci a brutální rozpínavosti neapolské camorry

Gomorra: Osobní výpověď o ekonomické moci a brutální rozpínavosti neapolské camorry

Součástí uměleckého procesu je bezpochyby i odvaha umělce, schopnost popřít strach a obavy z nepochopení či odmítnutí díla, ale zároveň odvaha podstoupit určité riziko, včetně vážného ohrožení života. Někdy je to přitom právě riziko, které rámuje celé sdělení a dovoluje mu zanechat za sebou hluboký otisk. V takové situaci se před několika lety ocitl italský novinář a spisovatel Roberto Saviano, […]

Filip Lachmann v rubrice
Temná a světlá strana soucitu

Temná a světlá strana soucitu

V sociologickém ústavu AVČR můžete od října navštěvovat cyklus přednášek „Filma a televize očima sociologie“, jejichž cílem je pojmout různé aspekty kinematografie v sociologické perspektivě. A protože film je i mým oblíbeným objektem sociologické a filozofické interpretace, rozhodl jsem se nezůstat pozadu a rozebral jsem pro vás rovnou jeden z největších symbolů popkultury. Hvězdné války – postmoderní mix samurajů, […]

Jan Josl v rubrice
Celistvost kultury v teoretickém projektu Pierra Bourdieu

Celistvost kultury v teoretickém projektu Pierra Bourdieu

Přestože byl předmět latinského výrazu colere odlišný od předmětu později odvozeného substantiva cultura, již starověký člověk mohl chápat spojení cultura animi podobně jako učenec 17. století. Jeho původně metaforický význam spojený se zušlechťováním a pěstěním mysli prostřednictvím vzdělávání a zdokonalování individuálních duševních schopností a prohlubováním znalostí je nicméně, s postupným vyčleňováním vlastního výrazu cultura v průběhu 18. […]

Daniel Böhm v rubrice
Stuart Hall: kulturální studia, kultura a politika

Stuart Hall: kulturální studia, kultura a politika

Blízkost slov kultura a společnost, tak jak je vnímá laik jako jejich běžný čtenář či uživatel, je i pro sociologa pozoruhodná a musí se jí zabývat. Kultura je pro něj ale těžko uchopitelná améba plná komplexních procesů, časových sousledností, vysvětlení, jazyka, kolektivní reprezentace, mýtů a tradic. Mění se pozvolna či radikálně skokem, zcela jistě ale […]

Derridova dekonstrukce. Boj s nejmocnějším etnocentrismem historie

Derridova dekonstrukce. Boj s nejmocnějším etnocentrismem historie

Jacques Derrida (1930-2004), stejně jako Michel Fouacult, patří mezi velká jména historie francouzské filosofie a sociální teorie. Společně s Foucaultem ho pojí jak osoba učitele Louise Althussera, tak společný zájem o interpretaci a strukturální pochopení textu. Oba ve svém bádání dochází k důležitému metafyzickému posunu, jehož důsledky dnes popisujeme pojmem poststrukturalismus, ačkoliv se oba tomuto zařazení zas svého […]

Filip Lachmann v rubrice