Temná a světlá strana soucitu

V sociologickém ústavu AVČR můžete od října navštěvovat cyklus přednášek „Filma a televize očima sociologie“, jejichž cílem je pojmout různé aspekty kinematografie v sociologické perspektivě. A protože film je i mým oblíbeným objektem sociologické a filozofické interpretace, rozhodl jsem se nezůstat pozadu a rozebral jsem pro vás rovnou jeden z největších symbolů popkultury. Hvězdné války – postmoderní mix samurajů, […]

Déjà vu sociologique: tajemství a tajemno v moderní společnosti

Tajemství a tajemno lze považovat za ryze sociologické fenomény, jejichž historické proměny můžeme sledovat a jejich význam pro společenské uspořádání hodnotit. Samotnou potřebu střežit některé informace není možné sociologicky opominout, stejně jako není možné ignorovat tajemství jakožto druhou stranu mince konceptu soukromí, jehož se dnes podle mnohých vzdáváme prostřednictvím sociálních sítí a moderních technologií, nebo […]

Soukromí, věc veřejná

Soukromí. Soukromé záležitosti, soukromý pozemek, soukromá společnost, soukromý podnikatel, soukromý detektiv, soukromé vlastnictví, soukromý vztah, soukromá škola, soukromý učitel… V dnešní době může být soukromé vše, od věcí imaginárních, institucí a myšlenek, po prostor a věci. Jako by se zdálo, že cokoliv, co dnešní individualistický člověk dělá, může taky dělat bez ostatních, nebo jen s těmi, které […]

Úvod ke studiu postkomunismu

Ačkoliv v letošním roce slavíme deset let od vstupu do Evropské unie a nacházíme se o čtvrtstoletí dále od pádu Berlínské zdi, respektive Sametové revoluce, mnozí lidé tvrdí, že jsme Západ stále ještě „nedohnali“ a nacházíme se pořád ještě v nejisté době, zasažené velkou měrou rezidui minulosti. Jiní ohlašují konec postkomunismu a ilustrují to na faktu, že […]

Celistvost kultury v teoretickém projektu Pierra Bourdieu

Přestože byl předmět latinského výrazu colere odlišný od předmětu později odvozeného substantiva cultura, již starověký člověk mohl chápat spojení cultura animi podobně jako učenec 17. století. Jeho původně metaforický význam spojený se zušlechťováním a pěstěním mysli prostřednictvím vzdělávání a zdokonalování individuálních duševních schopností a prohlubováním znalostí je nicméně, s postupným vyčleňováním vlastního výrazu cultura v průběhu 18. století, doplňován […]

Hipsteři: bohémská etika a duch flexibility

Pojem hipster, s kterým v minulosti pracoval například Norman Mailer v eseji Bílý negr v kontextu americké bohémy 20. až 50. let 20. století, se od roku 2003 hojně využívá k označení současné, postmoderní či digitání bohémy. V debatách soudobých sociálních věd existují tři etablované přístupy, specializující se na tuto problematiku. Prvním z nich je přístup ekonoma a sociologa Richarda Floridy, který hovoří o tzv. […]

Proč jsou Vánoce dárkem především pro sociální vědce? O kolektivní paměti, narativitě a každodennosti

Setkávání s rodinou a přáteli, pod stromečkem ponožky a parfémy, pracovní a studentské besídky, zvýšená hladina nejen cukru v krvi, to vše mohou znamenat pro sociální vědce Vánoce. Vánoce ale mohou samozřejmě znamenat také mnohem více a záleží jen na nás, zda využijeme příležitost a procvičíme naši sociologickou imaginaci [1] nebo budeme tiše trpět pod přívaly cukroví […]

Derridova dekonstrukce. Boj s nejmocnějším etnocentrismem historie

Jacques Derrida (1930-2004), stejně jako Michel Fouacult, patří mezi velká jména historie francouzské filosofie a sociální teorie. Společně s Foucaultem ho pojí jak osoba učitele Louise Althussera, tak společný zájem o interpretaci a strukturální pochopení textu. Oba ve svém bádání dochází k důležitému metafyzickému posunu, jehož důsledky dnes popisujeme pojmem poststrukturalismus, ačkoliv se oba tomuto zařazení zas svého života […]

T. G. Masaryk: Vědecká a filosofická krize současného marxismu

Přestože na první pohled začátky české sociologie v konkurenci k té zahraniční – především pak francouzské, německé, italské či americké – mohou blednout a představovat pro některé jen hromadu zaprášených a příliš těžkých knih bez nároku o reedici, zájem o ně může docela dobře přinést zajímavá zjištění. Z pohledu dnešního, méně poučeného čtenáře, tak může být setkání s T. […]

Je britský grime revoltou proti systému?

Grime. Česky špína. Hudební žánr, který kromě malé části mladých posluchačů zná v české kotlině jen málokdo. Je totiž součástí britské urban music a jeho začátky a drtivou většinu tvorby lze lokalizovat jen a právě do Londýna, kde hrají prim městské části jako Bow, Hackney, West/East Ham. Odtud začal pár let po přelomu tisíciletí pronikat specifický zvuk […]