Náboženství v laboratoři, téma časopisu Sociální studia Sociální studie: Náboženství v laboratoři

Náboženství v laboratoři, téma časopisu Sociální studia

Na Masarykově univerzitě v Brně dokončili další číslo časopisu Sociálních studií. Tentokrát se pod lupu dostalo náboženství a religionistika, témata dozajista relevantní, dnes možná dokonce o něco více než před pár desítkami let. Například chorvatský filosof Boris Buden souhlasí s označením našeho postkomunistického prostoru jako ,,post-sekulárním“, čímž poukazuje na fakt, že role náboženství po roce 1989 opět vzrůstá spolu s opouštěním projektu sekulární modernity. Už proto může být současné číslo, který máte nyní před sebou, zajímavé.

Pro více informací navštivte oficiální redakční web, kde naleznete texty současně ve formátech pro elektronické čtečky. Sociální studia jsou i na Facebooku.

Náboženství v laboratoři / Religion in Laboratory
2/2013 (ročník 10)

EDITORIAL

Náboženství v laboratoři
Aleš Chalupa Václavík David
Plný text v PDF

Necelých sto padesát let od svého vzniku se religionistika dostala do situace, v níž je zásadním způsobem zpochybňována jak její identita, tak její relevantnost. S touto situací se pojí dvě klíčové otázky: 1) Je vůbec možné vědecké studium něčeho takového jako náboženství? 2) Čím se religionistické uchopení a s ním spojený výklad, popis, interpretace náboženství liší od toho, jak k tomuto fenoménu přistupují jiné disciplíny, zejména pak sociologie, antropologie a psychologie? Má-li religionistika či jakékoli jiné vědecké studium náboženství dostát svým závazkům a ambicím, musí se vrátit ke svým kořenům a být plně založeny na empirických a experimentálně ověřitelných faktech. Jednu z možností vidí v této souvislosti v tzv. kognitivních vědách, které jsou kromě splnění tohoto požadavku schopné ještě podat přirozené vysvětlení náboženství. K náboženství bychom podle nich měli přistupovat jako k ostatním lidským projevům a zkoumat je, obrazně řečeno, nikoli „v rukavičkách“, ale třeba i v laboratoři. Jak by takový „výzkum náboženství v laboratoři“ mohl vypadat, se pokusí ukázat toto číslo, sestávající z několika studií nabízejících příklady experimentálně orientovaného výzkumu různých náboženských jevů, a to nejen z pozice kognitivní psychologie, která je v současném kognitivním diskurzu jednoznačně dominující, ale také například z pozic experimentální antropologie či sociologie.

STATI

Přenos laboratoře do terénu: Využití smíšených metod během terénního studia náboženství
Dimitris Xygalatas
Článek se kritickým a provokativním způsobem zamýšlí nad neuspokojivou situací v oblasti akademického studia náboženství, jejíž příčiny spatřuje především v izolovanosti a roztříštěnosti dosavadních badatelských snah. Kritickému pohledu je vystavena rovněž kognitivní věda o náboženství, která se od doby svého vzniku profiluje jako interdisciplinární projekt usilující o propojení tradičních metod studia náboženství s metodami přírodních věd.
Info | Plný text v PDF

Sociální studie: Náboženství v laboratoři„Magické zákutia“: metodologické problémy pri výskume magických predstáv a praktík
Danijela Jerotijević
Magické predstavy a praktiky predstavujú tému, ktorej sa antropológia venuje od svojich počiatkov. V našom prostredí boli obľúbenou témou etnológie, folkloristiky, či religionistiky. Bádatelia k nim neraz pristupovali ako k akýmsi reliktom z minulosti, ktoré bez bližšie špecifikovaných dôvodov, pretrvali v kresťanskom prostredí.
Info | Plný text v PDF

Mezi lidmi a věcmi: Experimentální výzkum vlivu prostředí na prosociální jednání
Jan Krátký
V této studii bych rád vysvětlil, jakým způsobem je možné vnímat naše okolní žité prostředí jako místo, kde se odehrává proces myšlení. Svůj argument podpořím příkladem experimentální studie testující jeden z dílčích momentů tohoto problému.
Info | Plný text v PDF

Náboženská konverzia ako kolektívne rozpomínanie
Jakub Cigán
Štúdia sa venuje možnostiam experimentálnych a naturalizujúcich prístupov k výskumu tradičnej témy sociológie náboženstva – náboženskej konverzie. Tradične sa náboženská konverzia chápe ako radikálna osobná náboženská zmena vedúca k začleneniu jedinca do náboženskej skupiny. Modely a teórie konverzie boli v sociológii náboženstva vytvárané prevažne na základe výpovedí konvertitu a jeho príbehu konverzie, čím jej výskum bol temer výlučne retrospektívny.
Info | Plný text v PDF

Náboženství v laboratoři sociální implicitní kognice: víra v automatických reakcích jako implicitní postoj a dovednost
Tomáš Hampejs
Tento text na rozhraní teoretické eseje a přehledové studie poukazuje na metodologické paradigma experimentální sociální psychologie jako na vhodný prostor pro zkoumání a vysvětlování náboženské víry mezi universalistickým pojetím kognitivní vědy o náboženství s jejím důrazem na evolučně vyvinuté kognitivní kapacity lidského chování a tradičními historiografickými a antropologickými metodami s jejich důrazem na socio-kulturní kontext.
Info | Plný text v PDF

RECENZE

Barbora Spalová: Bůh ví proč. Studie pamětí a režimů moci v křesťanských církvích v severních Čechách
Jan Motal
Plný text v PDF

Print Friendly

Komentáře

komentářů

Ukázat komentáře Skrýt komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *