Prázdnota a nebezpečí pojmu fake news Prázdnota a nebezpečí pojmu fake news

Prázdnota a nebezpečí pojmu fake news

Pojem „fake news“, který se ve veřejné debatě rozšířil zejména po nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta, působí velké škody.  Tvrdí to Joshua Habgood-Coote z bristolské univerzity ve svém článku na serveru The Conversation. Co je v sázce? Pojďme si jeho úvahu přiblížit.

Co znamená, když se řekne fake news, tušíme, bylo by však pomýlené a politicky nebezpečné tímto skončit. V praxi totiž pojem podrývá „intelektuální hodnoty demokracie“, tvrdí Habgood-Coote. Začít můžeme u nejednoznačnosti pojmu: někteří ho používají pro označení problematických nebo pochybných informací, jiní pro nepravdivé příběhy. Například Facebook raději mluví o „false news“ (nepravdivých zprávách), zatímco mnoho novinářů pojem chápe jako něco ve smyslu lži, tedy záměrného klamání. Nicméně to není vše. Americký filozof Michael Lynch popisuje fake news jako „internetové skořápky“ („internet shell game„),  jako úmyslné šíření mixu pravdivých a nepravdivých příběhů ke zmatení veřejnosti. V tomto případě je určitá pravdivá informace diskreditována nepravdivými příběhy a díky tomuto zmatení si pak veřejnost může myslet, že všechny zprávy — pravdivé i nepravdivé — jsou fake news.

Habgood-Coote zmiňuje termín „bulshitting“ amerického filozofa Harryho Frankfurta. Zatímco lhář říká to, o čem ví, že je nepravdivé, bulshitter řekne cokoliv, co je v jeho zájmu, bez ohledu na pravdu.

Mnohem širší chápání pojmu fake news projevuje alternativní pravice, která jím označuje údajnou systematickou náklonnost tradičního zpravodajství směrem doleva. Takové pojetí potom umožňuje podrývat dokonce naprosto legitimní zprávy, jako byla například Trumpova kritika britské premiérky Theresy May.

Fráze fake news podle Habgood-Cooteho mate protichůdné významy tvrzení, s čímž nám může pomoci filozofie jazyka. Možná jsou významy těchto tvrzení příliš citlivé na kontext, nebo jsou zpochybnitelné, autor článku však tvrdí, že pojem fake news jednoduše nemá žádný význam. Je to nesmysl, prázdná slova.

Proč ho tedy používat? Pravicoví demagogové pojem využívají ke zpochybnění instituce, která vyprodukovala nějaký příběh nebo zprávu. Takové použití je klasickým příkladem toho, co americký filozof Jason Stanley, autor titulu How Propaganda Works, nazývá „podrývající propaganda“ (undermining propaganda): řeč, která signalizuje závazek hodnotě, zatímco pracuje na jejím podrytí. Obvinění, že je něco fake news, se snaží být spojeno se snahou o zachování pravdy, objektivity a kritického myšlení, jenže opakovaným používáním pojmu je dosahováno podrývání těchto hodnot. Mechanismů pro to je několik: obvinění podemílá důvěru veřejnosti v legitimní zpravodajské instituce a intelektuální urážky vytlačují rozumný diskurs.

Spojování pojmu fake news s demokratickými hodnotami je navzdory jeho antidemokratickému efektu vábničkou na různé instituce, které volají po „vědě fake news“. Takové uchopení je však problematické, protože snaha používat pojem fake news precizním způsobem uvrhuje obhájce demokratických hodnot do soubojů o definice, kterým by bylo možné se vyhnout prostým používáním každodenních výrazů. Použití pojmu také propůjčuje legitimitu jeho propagandistickému užití, schvaluje ho jako vhodný příspěvek do veřejné debaty. Na místě je rovněž obava, že i uživatel pojmu s dobrým úmyslem bude v pokušení použít nástroje demagogů k tomu, aby používal nástroje demagogů k intelektuálnímu dohledu a podrývání vlastního odhodlání v otevřené veřejné debatě.

Habgood-Coote zakončuje svůj článek radou, že chceme-li se vyhnout prázdné řeči a legitimizaci propagandy, měli bychom prostě přestat používat pojem fake news (k tomuto závěru ostatně dochází také Claire Wardle ve svém textu publikovaném na platformě Medium). Co používat místo toho? Spokojit se nejspíš můžeme s obyčejnými výrazy jako „lež“, „kecy“ nebo „nevěrohodný“. Možná potřebujeme nové pojmy, ale neměli bychom k obraně demokracie přejímat nástroje demagogů.

Print Friendly, PDF & Email