Proč se vyplatí být privilegovaný?

V elitních povoláních jsou třídní zvýhodnění zaměňována za talent, píší Sam Friedman a Daniel Laurison pro The Guardian. Popisují nerovnosti, které vytváří fungování „zásluhového“ systému ve Velké Británii, a to zejména prostřednictvím odkrývání skrytých mechanismů a dominantních behaviorálních (kulturních) kódů, které za ním stojí a které rozhodně v životopisech a kariérních narativech běžně nenajdeme.

Dělejte příbuzenstvo, ne hranice!

Michelle Murphy se ve své knize The Economization of Life (Duke, 2017) zabývá tématem kvantitativních a ekonometrických přístupů k populaci a marginalizovanými populacemi. Jinými slovy lze také mluvit o populačních opatřeních, které můžeme označit za neo-malthusiánské, jejichž původ nacházíme v eugenice. Murphy tvrdí, že vědecký ideál „populace“ jako nediferencované a abstraktní lidské masy, oproštěné od břímě rasy …

Jak mluví podřízené vrstvy? Subalterní studia a postkolonialismus

V magazínu Jacobin vyšel před časem rozhovor s Vivekem Chibberem, americkým sociologem indického původu, věnovaný principům postkoloniální teorie a především pak Chibberově knize Postcolonial Theory and the Specter of Capital. A protože jsem prozatím nenaplnil plán věnovat se vystoupení proponentky postkoloniální teorie Gurminder K. Bhambry v rámci předloňské konference ESA 2015 v Praze, pokusím se přiblížit obsah tohoto rozhovoru, který považuji za důležitý přínos …

Příběhy, které módní průmysl potřebuje

Bethany Townsend z Worchesteru trpí Crohnovou nemocí. Výskyt této choroby se v České republice pohybuje mezi 4-9 případy na 100 tisíc obyvatel, jedná se tedy o chorobu poměrně vzácnou, o to více život znepříjemňující, lépe řečeno znemožňující normální fungování. Je tedy dobře, pokud se toho o nemoci dozvíme víc a mluví se o ní – výsledkem může být zlepšení léčby a tolerantní …

Retušovaná společnost

Že jídlo, které vypadá jako z gastročasopisu, neuděláme, nebo že hamburger takový, jaký je na obrázku, nedostaneme, jsme si zvykli. Jak jsme se ale naučili žít ve společnosti, v níž je zdravý životní styl částí věcí virtuální reality? Námět dnešního kraťasu, tedy článku naší nové rubriky, není původně mou myšlenkou. Ta patří Jiřímu Procházkovi z Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského …

Hipsteři: bohémská etika a duch flexibility

Pojem hipster, s kterým v minulosti pracoval například Norman Mailer v eseji Bílý negr v kontextu americké bohémy 20. až 50. let 20. století, se od roku 2003 hojně využívá k označení současné, postmoderní či digitání bohémy. V debatách soudobých sociálních věd existují tři etablované přístupy, specializující se na tuto problematiku. Prvním z nich je přístup ekonoma a sociologa Richarda Floridy, který hovoří o tzv. …

T. G. Masaryk: Vědecká a filosofická krize současného marxismu

Přestože na první pohled začátky české sociologie v konkurenci k té zahraniční – především pak francouzské, německé, italské či americké – mohou blednout a představovat pro některé jen hromadu zaprášených a příliš těžkých knih bez nároku o reedici, zájem o ně může docela dobře přinést zajímavá zjištění. Z pohledu dnešního, méně poučeného čtenáře, tak může být setkání s T. …

Assholism aneb teorie hajzlů

Nemůžeme se pořád tvářit, že sociální věda je jen dřina, že na našich bedrech leží ty nejkomplexnější problémy dnešní doby, že jsme zainteresováni na vytvoření té nejlepší společnosti. Vedle toho, že taková společnost ze své podstaty nikdy existovat nemůže a nebude, nepřičiní-li se deus ex machina, je třeba přiznat, že nás někdy zajímají témata naprosto …

Dochází práce společnosti práce?

Evropě, potažmo západnímu světu dochází práce. Alespoň tak to tvrdí Ralf Dahrendorf ve své knize Hledání nového řádu, kde pracuje s myšlenkou, že zejména v posledních desetiletích dochází k zásadním změnám na trhu práce v několika oblastech, což má za následek rovněž proměny v nakládání s časem. Tato práce chce se zmíněným textem vést diskusi a zhodnotit dopady celospolečenských změn, které …