Jak mluví podřízené vrstvy? Subalterní studia a postkolonialismus

Jak mluví podřízené vrstvy? Subalterní studia a postkolonialismus

V magazínu Jacobin vyšel před časem rozhovor s Vivekem Chibberem, americkým sociologem indického původu, věnovaný principům postkoloniální teorie a především pak Chibberově knize Postcolonial Theory and the Specter of Capital. A protože jsem prozatím nenaplnil plán věnovat se vystoupení proponentky postkoloniální teorie Gurminder K. Bhambry v rámci předloňské konference ESA 2015 v Praze, pokusím se přiblížit obsah tohoto rozhovoru, který považuji za […]

Příběhy, které módní průmysl potřebuje

Příběhy, které módní průmysl potřebuje

Bethany Townsend z Worchesteru trpí Crohnovou nemocí. Výskyt této choroby se v České republice pohybuje mezi 4-9 případy na 100 tisíc obyvatel, jedná se tedy o chorobu poměrně vzácnou, o to více život znepříjemňující, lépe řečeno znemožňující normální fungování. Je tedy dobře, pokud se toho o nemoci dozvíme víc a mluví se o ní – výsledkem může být zlepšení léčby […]

Filip Lachmann v rubrice
Retušovaná společnost

Retušovaná společnost

Že jídlo, které vypadá jako z gastročasopisu, neuděláme, nebo že hamburger takový, jaký je na obrázku, nedostaneme, jsme si zvykli. Jak jsme se ale naučili žít ve společnosti, v níž je zdravý životní styl částí věcí virtuální reality? Námět dnešního kraťasu, tedy článku naší nové rubriky, není původně mou myšlenkou. Ta patří Jiřímu Procházkovi z Centra […]

Filip Lachmann v rubrice
Hipsteři: bohémská etika a duch flexibility

Hipsteři: bohémská etika a duch flexibility

Pojem hipster, s kterým v minulosti pracoval například Norman Mailer v eseji Bílý negr v kontextu americké bohémy 20. až 50. let 20. století, se od roku 2003 hojně využívá k označení současné, postmoderní či digitání bohémy. V debatách soudobých sociálních věd existují tři etablované přístupy, specializující se na tuto problematiku. Prvním z nich je přístup ekonoma a sociologa Richarda […]

Tomáš Schejbal v rubrice
T. G. Masaryk: Vědecká a filosofická krize současného marxismu

T. G. Masaryk: Vědecká a filosofická krize současného marxismu

Přestože na první pohled začátky české sociologie v konkurenci k té zahraniční – především pak francouzské, německé, italské či americké – blednou a představují mnohdy jen hromadu zaprášených a příliš těžkých knih bez nároku o reedici, opak může být docela dobře pravdou. Z pohledu dnešního, méně poučeného čtenáře, tak může být setkání s T. G. Masarykem v […]

Filip Lachmann v rubrice
Assholism aneb teorie hajzlů

Assholism aneb teorie hajzlů

Nemůžeme se pořád tvářit, že sociální věda je jen dřina, že na našich bedrech leží ty nejkomplexnější problémy dnešní doby, že jsme zainteresováni na vytvoření té nejlepší společnosti. Vedle toho, že taková společnost ze své podstaty nikdy existovat nemůže a nebude, nepřičiní-li se deus ex machina, je třeba přiznat, že nás někdy zajímají témata naprosto […]

Filip Lachmann v rubrice
Dochází práce společnosti práce?

Dochází práce společnosti práce?

Evropě, potažmo západnímu světu dochází práce. Alespoň tak to tvrdí Ralf Dahrendorf ve své knize Hledání nového řádu, kde pracuje s myšlenkou, že zejména v posledních desetiletích dochází k zásadním změnám na trhu práce v několika oblastech, což má za následek rovněž proměny v nakládání s časem. Tato práce chce se zmíněným textem vést diskusi a zhodnotit dopady celospolečenských změn, které […]

Mytologie moderní společnosti a propaganda

Mytologie moderní společnosti a propaganda

Kdybychom se někoho zeptali, zdali je schopen odlišit propagandu od běžné řeči, pravděpodobně by bez váhání odpověděl, že bez větších problémů ano, že je zřejmé, jak propaganda funguje a jak vypadá, a že se jí rozhodně nenechává ovlivnit. Jenže v tom případě by byla propaganda nejspíše zbytečná, neúčinná a bezzubá – a nedokázala by s […]

Filip Lachmann v rubrice