Že jídlo, které vypadá jako z gastročasopisu, neuděláme, nebo že hamburger takový, jaký je na obrázku, nedostaneme, jsme si zvykli. Jak jsme se ale naučili žít ve společnosti, v níž je zdravý životní styl částí věcí virtuální reality?
Námět dnešního kraťasu, tedy článku naší nové rubriky, není původně mou myšlenkou. Ta patří Jiřímu Procházkovi z Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje, který na svém profilu na Facebooku uvedl ke článku o reklamách s modelkami, jež někdo opatřil toolbarem z Photoshopu, následující věty:
,,Myslím naprosto vážně, že pokud na krabičkách cigaret má být nápis, že škodí zdraví, nebo ve Francii na jakékoli reklamě na jídlo (i kdyby to byla čerstvá zelenina) musí být nápis týkající se nějaké rady ohledně zdravého životního stylu, mělo by se jít dál! Naprosto by mi stačilo, kdyby na obrázcích upravených ve Photoshop byl nápis, značka, že je upraven. Ono to tak na první pohled nevypadá (na rozdíl od nezdravého jídla), ale vytvářet nezdravou realitu není o nic méně jasně škodlivé. (Narušené vnímání např. svého těla přitom je diagnóza. V extrémním případě přitom takové upravené obrazy reality k tomuto mohou vést.)“
A uhodil tím hřebíček na hlavičku. Žijeme přeci v době, kdy nám všude říkají, že hlavní je spotřebitel, který nesmí být klamán, proto se na výrobcích objevují nejrůznější údaje o složení nebo upozornění, k čemu může vést jejich konzumace. V návodech k přístrojům jsou mnohdy až absurdní informace, jak výrobek rozhodně nepoužívat, aby třeba spotřebitele nenapadlo strčit do mixéru křečka. Mohl by se soudit, nebo přinejmenším ublížit tomu křečkovi. Spotřebitel je zkrátka veden za ručičku, nedá se ale říct, že by to bylo nutně špatně, on každý nepozná, že máslo s českou vlaječkou je ve skutečnosti odpadní produkt blíže nespecifikované mlékárny ,,z EU“.
[aesop_image imgwidth=“100%“ img=“http://upw-prod-images.global.ssl.fastly.net/nugget/52e68722fb797a6084000007/attachments/M5-2ad7b56d8a3da539b4413a18bbeb46ee.jpg“ alt=“Retušovaná společnost. Ilustrační foto. Zdroj: upworthy.com“ align=“center“ lightbox=“off“ caption=“Retušovaná společnost. Ilustrační foto. Zdroj: upworthy.com“ captionposition=“right“]
Opravdu tudíž nadešel čas se zamyslet, jestli je v pořádku ,,vytvářet nezdravou realitu“, kterou jsou zejména za přispění cirkusu bulvárních médií akceptovány a podporovány nedosažitelné ideály krásy, a jaký je vlastně přínos vytváření nezdravé reality pro společnost i jednotlivce. Možná přijdeme na to, že přínos pociťují především výrobci a na ně navázaný módní průmysl. Odtrženost prodavačů životního stylu od skutečného světa se dá přece byznysplánem vyjádřit docela jednoduše:
víc Photoshop => víc peníze.
,,Nejez. Nebo jez, ale tohle. Použij tohle. Budeš vypadat tak, jako na obrázku. Popravdě, skoro určitě tak vypadat nebudeš, ale přeci nebudeš protestovat proti kráse, proti estetice! Příští rok to zkus s jinými plavkami, možná použij ještě tenhle klobouček…,“ zhruba tak zní našeptávající hlas spotřebitelského světa. Můžeme před ním unikat, ale na jeho slova stejně dojde. Pokud chceme být součástí společnosti, je třeba vypadat ,,správně“ a přizpůsobit se. Vybrat ty správné výrobky a účastnit se sociálního pelotonu, ve kterém nikdo nezná cíl.
Nabízí se tím otázka, v čem vlastně v retušované společnosti, která je pevně svázána s kulturou spotřeby, spočívá svoboda. Právě v propojení spotřeby s danou estetikou totiž spočívá ona skrytá formule určující dnešní sociální struktury. To znamená, že pokud nekonzumujeme, nepřistupujeme tím na nejrozsáhlejší kolektivní hru dneška a zajišťujeme si tím od neviditelných rozhodčích trestné minuty. Těch někteří dokáží nasbírat tolik, že se ocitají v jiném časovém pásmu.
Změnit pravidla hry není snadné, ale kdyby to někdo chtěl přece jen zkusit, tak třeba tím, že na mistrovská díla grafických studií přidá popisek: Pro dosažení tohoto vzhledu použijte Photoshop.
Zdroj úvodní ilustrace: sxc.hu, autor lupoianfla.
