Archiv autora:Filip Lachmann

Déjà vu sociologique: tajemství a tajemno v moderní společnosti

Tajemství a tajemno lze považovat za ryze sociologické fenomény, jejichž historické proměny můžeme sledovat a jejich význam pro společenské uspořádání hodnotit. Samotnou potřebu střežit některé informace není možné sociologicky opominout, stejně jako není možné ignorovat tajemství jakožto druhou stranu mince konceptu soukromí, jehož se dnes podle mnohých vzdáváme prostřednictvím sociálních sítí a moderních technologií, nebo …

Pokračovat ve čtení „Déjà vu sociologique: tajemství a tajemno v moderní společnosti“

Příběhy, které módní průmysl potřebuje

Bethany Townsend z Worchesteru trpí Crohnovou nemocí. Výskyt této choroby se v České republice pohybuje mezi 4-9 případy na 100 tisíc obyvatel, jedná se tedy o chorobu poměrně vzácnou, o to více život znepříjemňující, lépe řečeno znemožňující normální fungování. Je tedy dobře, pokud se toho o nemoci dozvíme víc a mluví se o ní – výsledkem může být zlepšení léčby a tolerantní …

Pokračovat ve čtení „Příběhy, které módní průmysl potřebuje“

Soukromí, věc veřejná

Soukromí. Soukromé záležitosti, soukromý pozemek, soukromá společnost, soukromý podnikatel, soukromý detektiv, soukromé vlastnictví, soukromý vztah, soukromá škola, soukromý učitel… V dnešní době může být soukromé vše, od věcí imaginárních, institucí a myšlenek, po prostor a věci. Jako by se zdálo, že cokoliv, co dnešní individualistický člověk dělá, může taky dělat bez ostatních, nebo jen s těmi, které …

Pokračovat ve čtení „Soukromí, věc veřejná“

Retušovaná společnost

Že jídlo, které vypadá jako z gastročasopisu, neuděláme, nebo že hamburger takový, jaký je na obrázku, nedostaneme, jsme si zvykli. Jak jsme se ale naučili žít ve společnosti, v níž je zdravý životní styl částí věcí virtuální reality? Námět dnešního kraťasu, tedy článku naší nové rubriky, není původně mou myšlenkou. Ta patří Jiřímu Procházkovi z Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského …

Pokračovat ve čtení „Retušovaná společnost“

Neříkej mi bejby (pij moji vodu)

Společnost Karlovarské Minerální Vody a.s. přichází v současnosti s kampaní, do které angažovala nově vznikající hudební skupinu AquaBabes. Nakolik firma, prodávající mimo jiné balenou vodu Aquila, stojí přímo za jejím vznikem a nakolik se jedná o obyčejnou virální kapmaň, ponechám nyní stranou, nicméně tyto ,,mladé talenty“ začínají rovnou pod křídly Universal Music a jejich marketing je tedy …

Pokračovat ve čtení „Neříkej mi bejby (pij moji vodu)“

Úvod ke studiu postkomunismu

Ačkoliv v letošním roce slavíme deset let od vstupu do Evropské unie a nacházíme se o čtvrtstoletí dále od pádu Berlínské zdi, respektive Sametové revoluce, mnozí lidé tvrdí, že jsme Západ stále ještě „nedohnali“ a nacházíme se pořád ještě v nejisté době, zasažené velkou měrou rezidui minulosti. Jiní ohlašují konec postkomunismu a ilustrují to na faktu, že …

Pokračovat ve čtení „Úvod ke studiu postkomunismu“

Stuart Hall: kulturální studia, kultura a politika

Blízkost slov kultura a společnost, tak jak je vnímá laik jako jejich běžný čtenář či uživatel, je i pro sociologa pozoruhodná a musí se jí zabývat. Kultura je pro něj ale těžko uchopitelná améba plná komplexních procesů, časových sousledností, vysvětlení, jazyka, kolektivní reprezentace, mýtů a tradic. Mění se pozvolna či radikálně skokem, zcela jistě ale …

Pokračovat ve čtení „Stuart Hall: kulturální studia, kultura a politika“

Derridova dekonstrukce. Boj s nejmocnějším etnocentrismem historie

Jacques Derrida (1930-2004), stejně jako Michel Fouacult, patří mezi velká jména historie francouzské filosofie a sociální teorie. Společně s Foucaultem ho pojí jak osoba učitele Louise Althussera, tak společný zájem o interpretaci a strukturální pochopení textu. Oba ve svém bádání dochází k důležitému metafyzickému posunu, jehož důsledky dnes popisujeme pojmem poststrukturalismus, ačkoliv se oba tomuto zařazení zas svého života …

Pokračovat ve čtení „Derridova dekonstrukce. Boj s nejmocnějším etnocentrismem historie“

Zygmunt Bauman – sociolog věku nejistoty

Se Zygmuntem Baumanem jsem se poprvé setkal někdy v polovině roku 2006, kdy se mi při přípravách na zkoušky na vysokou školu docela náhodou pod ruku dostal překlad jeho knihy Kariéra vydaný v roce 1967 (polsky 1965). Jednalo se sice o nevelkou publikaci co do rozsahu, zato v ní její autor představil dostatečně poutavý a sociologicky zajímavý koncept …

Pokračovat ve čtení „Zygmunt Bauman – sociolog věku nejistoty“

T. G. Masaryk: Vědecká a filosofická krize současného marxismu

Přestože na první pohled začátky české sociologie v konkurenci k té zahraniční – především pak francouzské, německé, italské či americké – mohou blednout a představovat pro některé jen hromadu zaprášených a příliš těžkých knih bez nároku o reedici, zájem o ně může docela dobře přinést zajímavá zjištění. Z pohledu dnešního, méně poučeného čtenáře, tak může být setkání s T. …

Pokračovat ve čtení „T. G. Masaryk: Vědecká a filosofická krize současného marxismu“