Vydavatelství SAGE nám pravidelně zasílá informace o zajímavých publikacích a některé z nich bych vám nyní rád představil. Jedná se o jak o shrnující práce, tak o práce původních autorů. Zároveň tento přehled zmiňuje pár titulů nakladatelství SLON a Rybka Publishers.
Contemporary Social and Sociological Theory (odkaz)
Ačkoliv se Allan Kenneth, americký sociolog, vydává v druhé edici své knihy Contemporary Social and Sociological na cestu po teorií poplatných 21. století, do jeho hledáčku se na více než 450 stranách dostávají zejména přední teoretici století minulého (P. Blau, J. Saltzman, C. G. Homans, J. Baudrillard, M. Foucault, T. Parsons, H. Blumer, H. Garfinkel, D. E. Smith, P. Bourdieu, A. Giddens, I. Wallerstein, J. Butler, E. Goffman, W. J. Wilson, M. Castells, J. Habermas, C. West). Kniha je doplněna o příklady z běžného života, zahrnuje teorie genderu, rasy či sexuality. Jedná se o druhou edici doplněnou o pár kapitol, zejména o pojednání konceptu modernity, na kterou je nahlíženo především skrze myšlenky Talcotta Parsonse a Frankfurtské školy. Své místo má však například i společnost sítí Manuela Castellse. Kniha je určena zejména studentům sociální teorie.
Allanu Kennethovi rovněž vychází kniha The Social Lens (odkaz), v níž uvádí čtenáře do problematiky sociální teorie a sociologie. Nabízí zejména teorie klasických a současných osobností oboru, představuje jejich perspektivy a snaží se je ukotvit k aktuálním společenským problémům a záležitostem.
Our Social World (odkaz)
Kniha dvojice autorů Jeanne H. Ballantine a Keitha A. Robertse je více než 700 stránkovou publikací nabízející uvedení do sociologie a vytvoření základů sociologické imaginace. Zaměřuje se zejména na globální pohled na svět, praktickou stránku sociologie (např. znázorňuje, jaké sociální otázky sociologové ovlivňují), podporu kritického myšlení a představuje „model sociálního světa“, tzn. jak spolu klíčové sociologické koncepty souvisí.
Z dalších knih vydavatelství SAGE jsou zde pak následující tituly:
The SAGE Handbook of Prejudice, Stereotyping and Discrimination (odkaz; příručka zabývající se velkoplošným výzkumem předsudků, vyváření stereotypů a diskriminací)
Media/Society. Industries, Images, and Audiences (4. ed.) (odkaz; trojice autorů se zabývá vlivem masmédií na společnost, vztahy mezi médii, publikem, a technologií, politickou a ekonomickou stránkou věci)
Secularization (odkaz; rozsáhlé čtyřsvazkové dílo Bryana S. Turnera věnované celému procesu sekularizace, klíčovým konceptům, sociologickým diskusím na toto téma a současným stavem poznání, proměnou společnosti a jejího vztahu k náboženství – moderním náboženským relativismem a pojetím post-sekulární společnosti)
How Societies Change (odkaz; kniha Daniela Chirota zkoumá lidskou společnost a obrysy jejích proměn v posledních pěti tisících letech)
Jan Keller – Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme (odkaz)
V listopadu vyšla (SLON) kniha Jana Kellera věnující se otázkám tzv. postindustriální společnosti a procesu deindustrializace. Autor se věnuje aktuálním otázkám celospolečenských reforem a analyzuje, jaký budou mít dopad na českou společnost. Zároveň se věnuje způsobům, jakým se například některé ostravské domácnosti snaží vyrovnávat s dopady nových rizik, která skýtá současný neoliberální projekt transformace společnosti. Kniha se tak stává příspěvkem do společenské diskuse a není určena jen zasvěceným čtenářům, ale i laickým čtenářům, kterým odpovídá na řadu současných palčivých otázek.
Martin Potůček – Cesty z krize (odkaz)
Neméně aktuální je práce Cesty z krize Martina Potůčka, v níž se snaží o zhodnocení sociálně-politických skutečností související se současnou krizí české společnosti. Podílí se na diskusi o jejím směřování, když bere v potaz daňové reformy, rostoucí počet cizinců, rostoucí sociální nerovnosti, nezaměstnanost či rodinné politice. Pojednání o klíčových problémech společnosti a potřebě společné vize je tolik potřebným příspěvkem ke stále více rozmělněnému diskursu, kterému dominují zejména nekompetentní a chaotická média.
Raymond Boudon – Bída relativismu (odkaz)
Z předmluvy Bryana S. Turnera: Relativismus v nejrůznějších převlecích – historicismus, funkcionalismus, kontextualismus, postmodernismus a pragmatismus – je dominantním epistemologickým rámcem kulturní antropologie a sociologie už po desetiletí. Není to však uspokojivá či uspokojující pozice a je předmětem silné kritiky. Boudon zkoumá přitažlivost a rozšíření relativismu jakožto sekulárního náboženství, jakožto ideologie jako šité na míru liberálních společností, které mají každý názor za stejně dobrý (anebo špatný) jako kterýkoli jiný. Útočit proti relativismu znamená tedy jít proti tomu podstatnému v duchu naší doby. Zavádí významné rozlišení relativismu kognitivního a kulturního – důležité rozlišení, jež významně projasňuje debatu. Slovo „relativismus“ je automaticky spojováno s kulturními rozdíly a s antropologií Mointagnovou, který elegantně brání klasický skepticismus. Montaignův poukaz na kulturní rozdíly byl však koncipován v kontextu náboženských válek a jeho skeptický humanismus tudíž nabízel i etický postoj kosmopolitní kvality. Jeho verze kulturního relativismu nezahrnuje morální relativismus. Boudon tedy argumentuje korektně, když říká, že moderní sociologové silně zveličují relativistický odkaz klasické sociální teorie. Boudon ale také poukazuje na nebezpečí relativismu kognitivního, spojeného s odkazem Thomase Kuhna a nové sociologie vědy. Nezamýšleným následkem jakéhokoli příčinného vysvětlování idejí – jako je jím sociologie vědy – je relativizace hodnoty názoru. Příčinné vysvětlení však vůbec nemusí být výpovědí o pravdivosti či klamnosti názoru, ani vypovídat cokoli o tom, zda idea je racionálně udržitelná. Boudon tedy významně přispívá i k obraně racionality vědy. A konečně je Boudonova kniha též jemně důmyslným čtením odkazu Maxe Webera a Emila Durkheima jako obrany ideje morální evoluce a pokroku. Relativismus příliš lacině naznačuje, že opouštíme všechny verze projektu osvícenství a nemáme k němu žádnou alternativu. Kniha profesora Boudona brání tu verzi sociální vědy, jež neústí v pesimismu či nihilismu, částečně také proto, že Boudon oživuje ideu morálního cítění a obhajuje ideu vědění zdravého rozumu.
Slavoj Žižek – Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška (odkaz)
V poslendích dvou měsících zavítal Slavoj Žižek, jeden z prominentních levicových myslitelů současnosti, také do Prahy. Byl pozván při příležitosti vydání (Rybka Publishers) českého překladu knihy, v níž se zabývá současnou krizí kapitalismu. Žižek provokativně kritizuje jak pravicovou neoliberální ideologii, tak levicové utopie o „hodném kapitalismu“ a ptá se, co po krachu kapitalismu bude následovat. Vzhledem k tomu, že server Sociální teorie .cz nestačil přinést reportáž z jeho pražské přednášky, můžete se na ni těšit v rámci recenze této knihy v příštím měsíci.
