Archiv štítku:kultura

Disciplinace ženy jako součást naší kultury

Dnešní cenzura není založena na přímém dohledu. Jak odhalil Michel Foucault ve svých pracích, kontrola dohlížejících nad trestanými není v moderní společnosti vykonávána cenzory, kteří střeží danou ideologii, je mnohem spíše předmětem sebedisciplinace. Foucaultova biopolitika, která zahrnuje kontrolu nad těly a jejich pohyby, je dnes uskutečňována přinejmenším všudypřítomnými kamerami, moderními technologiemi i na internetu. Sociolog už …

Pokračovat ve čtení „Disciplinace ženy jako součást naší kultury“

Zygmunt Bauman – sociolog věku nejistoty

Se Zygmuntem Baumanem jsem se poprvé setkal někdy v polovině roku 2006, kdy se mi při přípravách na zkoušky na vysokou školu docela náhodou pod ruku dostal překlad jeho knihy Kariéra vydaný v roce 1967 (polsky 1965). Jednalo se sice o nevelkou publikaci co do rozsahu, zato v ní její autor představil dostatečně poutavý a sociologicky zajímavý koncept …

Pokračovat ve čtení „Zygmunt Bauman – sociolog věku nejistoty“

Derridova dekonstrukce. Boj s nejmocnějším etnocentrismem historie

Jacques Derrida (1930-2004), stejně jako Michel Fouacult, patří mezi velká jména historie francouzské filosofie a sociální teorie. Společně s Foucaultem ho pojí jak osoba učitele Louise Althussera, tak společný zájem o interpretaci a strukturální pochopení textu. Oba ve svém bádání dochází k důležitému metafyzickému posunu, jehož důsledky dnes popisujeme pojmem poststrukturalismus, ačkoliv se oba tomuto zařazení zas svého života …

Pokračovat ve čtení „Derridova dekonstrukce. Boj s nejmocnějším etnocentrismem historie“

Stuart Hall: kulturální studia, kultura a politika

Blízkost slov kultura a společnost, tak jak je vnímá laik jako jejich běžný čtenář či uživatel, je i pro sociologa pozoruhodná a musí se jí zabývat. Kultura je pro něj ale těžko uchopitelná améba plná komplexních procesů, časových sousledností, vysvětlení, jazyka, kolektivní reprezentace, mýtů a tradic. Mění se pozvolna či radikálně skokem, zcela jistě ale …

Pokračovat ve čtení „Stuart Hall: kulturální studia, kultura a politika“

Celistvost kultury v teoretickém projektu Pierra Bourdieu

Přestože byl předmět latinského výrazu colere odlišný od předmětu později odvozeného substantiva cultura, již starověký člověk mohl chápat spojení cultura animi podobně jako učenec 17. století. Jeho původně metaforický význam spojený se zušlechťováním a pěstěním mysli prostřednictvím vzdělávání a zdokonalování individuálních duševních schopností a prohlubováním znalostí je nicméně, s postupným vyčleňováním vlastního výrazu cultura v průběhu 18. století, doplňován …

Pokračovat ve čtení „Celistvost kultury v teoretickém projektu Pierra Bourdieu“

Temná a světlá strana soucitu

V sociologickém ústavu AVČR můžete od října navštěvovat cyklus přednášek „Filma a televize očima sociologie“, jejichž cílem je pojmout různé aspekty kinematografie v sociologické perspektivě. A protože film je i mým oblíbeným objektem sociologické a filozofické interpretace, rozhodl jsem se nezůstat pozadu a rozebral jsem pro vás rovnou jeden z největších symbolů popkultury.

Gomorra: Osobní výpověď o ekonomické moci a brutální rozpínavosti neapolské camorry

Součástí uměleckého procesu je bezpochyby i odvaha umělce, schopnost popřít strach a obavy z nepochopení či odmítnutí díla, ale zároveň odvaha podstoupit určité riziko, včetně vážného ohrožení života. Někdy je to přitom právě riziko, které rámuje celé sdělení a dovoluje mu zanechat za sebou hluboký otisk. V takové situaci se před několika lety ocitl italský novinář a spisovatel Roberto Saviano, …

Pokračovat ve čtení „Gomorra: Osobní výpověď o ekonomické moci a brutální rozpínavosti neapolské camorry“

Mediální konstrukce druhých

Problematika stereotypizace menšin v mediálním prostoru, jako jsou LGBT, Romové či imigranti, je v současnosti velmi aktuální. Média přitom zcela jasně konstruují a kultivují naše představy o mnoha fenoménech, tím pádem je z velké části v jejich moci, jak k těmto menšinám bude celá společnost přistupovat. V tomto eseji je mediální konstrukce vysvětlována za pomoci několika sociálně-teoretických textů: Orientalismu Edwarda W. Saida, eseje Mediating Racism předního teoretika diskurzu Teun Van Dijka …

Pokračovat ve čtení „Mediální konstrukce druhých“

Rasa neexistuje, z čeho tedy čerpá rasismus?

Představte si, že by vám někdo řekl, že rasa neexistuje. Tedy že u lidí neexistuje to, co běžně označujeme rasou. Tuším, že buď byste souhlasili s tím, že rasa je sociální konstrukt, nebo byste začali oponovat, že to je jen součást (pseudo)humanistických kampaní, které se snaží zamezit tomu, abychom „pojmenovávali  věci pravými jmény“. Toto téma je …

Pokračovat ve čtení „Rasa neexistuje, z čeho tedy čerpá rasismus?“

Čím nás straší #metoo?

Někdy to vypadá, že ty feministky akorát lidi otravují a bylo by nejlepší je zakázat. Se železnou pravidelností se tak v případě, že do médií pronikne skandál ohledně obtěžování žen, bývají mezi prvními reakcemi apologetiky mužů: „Věci nejsou tak horké, jak vypadají. A co obtěžování mužů, myslel někdo na muže? To už se nesmí skládat komplimenty? …

Pokračovat ve čtení „Čím nás straší #metoo?“