Co pro vás znamená Praha 1?

Vyhodnocení ankety konané ve dnech 26. 3. – 26. 4. 2019. Na jaře tohoto roku proběhla anketa, jejíž cílem bylo zprostředkovat veřejnosti zkušenosti uživatelů pražského centra, zejména jeho stálých obyvatel, a analyzovat vybrané problémy, se nimiž se ve svém každodenním životě potýkají. Shrnutí výsledků naleznete v kapitole Závěr a doporučení.

Analýza: Vysoká důvěra v Okamuru děsí veřejnost zbytečně

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu AV ČR se respondentů pravidelně ptá, zda důvěřují představitelům parlamentních stran a dalším významným politikům. Na základě jejich odpovědí sestavuje žebříček důvěryhodnosti politiků, který nadšeně citují média. Tomio Okamura se stal součástí dotazníků CVVM loni v září, neboť se jeho strana dostala do sněmovny. Jeho nástup do výzkumu […]

Politické postoje české společnosti v předvečer Sametové revoluce

Přesně před 25 lety uskutečnil Institut pro výzkum veřejného mínění pod zadáním ÚV KSČ další z řady širokých dotazníkových šetření československé populace. Existence a přístupnost těchto dat nám dává unikátní možnost nahlédnout pod pokličku české společnosti v předvečer listopadových událostí roku 1989. Tento pohled je dozajista limitován možnostmi kvantitativní analýzy i šíří položených otázek, na druhou stranu […]

IQ jako nástroj propagandy a poznatky, které se nehodí

Už tolikrát jsem na internetu narazila na nějaký pamflet, který bez citace jediného zdroje přesvědčoval čtenáře o intelektuální podřadnosti žen a černošské populace. Při čtení takových textů si uvědomím, jak často jsem se na své pouti životem setkávala s laickými soudy o inteligenci určitých sociální skupin. Už v raném dětství jsem v rámci úspěšné socializace vyslechla několik „expertních“ […]

Proč číst Blesk?

Podle teorií zpravodajských hodnot, komercionalizace, tabloidizace, infotainmentu, personalizace či celebritizace se informační úroveň zpráv o politice proměňuje – a sice od zpráv, které lze označit jako „veřejné“, k většímu zahlcování mediálního prostoru zprávami ze soukromí politiků. To, že se stále častěji spíše než o závažných politických idejích nebo praktických politických opatřeních píše o tom, co politici večeří, […]

Nezájem žen o politiku je mýtus, ukazují data

„Ženy se obecně nezajímají o politiku, a proto jich je v politice málo. To je přirozená věc!“ Kolikrát už jsem takové tvrzení slyšela od známých nebo četla v diskuzích na internetu…? Stokrát? Zajímalo mě, zda je na tomto jednoduchém vysvětlení absence většího množství žen v politice něco pravdy. Ukázalo se, že ne. Blížící se volby opět vyvolaly debatu […]

Zbraně nezabíjejí, zabíjejí lidé. Zbraněmi

Některá témata budou v demokracii vždy kontroverzní. V české kotlině emoce zaručeně dokáží rozproudit diskuse o drogách, menšinách, otázkách genderu či zbraních. Setkává se v nich totiž názorová rozdílnost v pohledech na samotnou svobodu: co vlastně znamená a jaké jsou její limity. Diskutovat je přirozenou součástí demokracie, v čem však často spočívá problém, je nakládání s daty a vyvozování souvislostí, příčin […]

Genderové nerovnosti na trhu práce a mýtus o pádu mužů

Před nedlouhou dobou Evropská komise navrhla čtyřicetiprocentní kvóty pro zastoupení žen ve vedení velkých firem, což v naší zemi vyvolalo vlnu rozhořčení. Nebudu s touto (zatím) neprostupnou hradbou názorů na tomto místě polemizovat, chci jen uvést některá fakta a zpřístupnit našim čtenářům zajímavý článek nazvaný The Myth of Male Decline (Mýtus mužského úpadku). Pomůže nám získat lepší vhled […]

Role jazyka v konstrukci genderových identit a symbolické násilí Pierra Bourdieu

Práce se zabývá rolí jazyka v konstrukci genderových identit a nerovností ve společnosti. Za základní východisko si bere sociálně konstruktivistickou teorii Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna, na které se snaží ukázat, jaké základní výhody a nedostatky přenáší tento přístup na teorii genderových nerovností. Tuto problematiku hlouběji rozpracovává na pojmu symbolického násilí Pierra Bourdieu. Práce chce […]

Skryté struktury Wikipedie. Pohled politické ekonomie komunikace na produkční prostředí největší internetové encyklopedie

V kontextu úvah o uživatelsky generovaném obsahu a mizející hranici mezi podavatelem a příjemcem v prostředí nových médií zaujímají jedno z předních míst analýzy internetové encyklopedie Wikipedia. V této práci nejprve nabízím možný způsob, jak uspořádat studie věnující se Wikipedii, který částečně vychází ze základních témat mediálních studií, jak je vymezuje Denis McQuail [1] (2009:18–19). Následně se budu […]