Analýza: Vysoká důvěra v Okamuru děsí veřejnost zbytečně

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu AV ČR se respondentů pravidelně ptá, zda důvěřují představitelům parlamentních stran a dalším významným politikům. Na základě jejich odpovědí sestavuje žebříček důvěryhodnosti politiků, který nadšeně citují média. Tomio Okamura se stal součástí dotazníků CVVM loni v září, neboť se jeho strana dostala do sněmovny. Jeho nástup do výzkumu […]

Politické postoje české společnosti v předvečer Sametové revoluce

Přesně před 25 lety uskutečnil Institut pro výzkum veřejného mínění pod zadáním ÚV KSČ další z řady širokých dotazníkových šetření československé populace. Existence a přístupnost těchto dat nám dává unikátní možnost nahlédnout pod pokličku české společnosti v předvečer listopadových událostí roku 1989. Tento pohled je dozajista limitován možnostmi kvantitativní analýzy i šíří položených otázek, na druhou stranu […]

IQ jako nástroj propagandy a poznatky, které se nehodí

Už tolikrát jsem na internetu narazila na nějaký pamflet, který bez citace jediného zdroje přesvědčoval čtenáře o intelektuální podřadnosti žen a černošské populace. Při čtení takových textů si uvědomím, jak často jsem se na své pouti životem setkávala s laickými soudy o inteligenci určitých sociální skupin. Už v raném dětství jsem v rámci úspěšné socializace vyslechla několik „expertních“ […]

Proč číst Blesk?

Podle teorií zpravodajských hodnot, komercionalizace, tabloidizace, infotainmentu, personalizace či celebritizace se informační úroveň zpráv o politice proměňuje – a sice od zpráv, které lze označit jako „veřejné“, k většímu zahlcování mediálního prostoru zprávami ze soukromí politiků. To, že se stále častěji spíše než o závažných politických idejích nebo praktických politických opatřeních píše o tom, co politici večeří, […]

Nezájem žen o politiku je mýtus, ukazují data

„Ženy se obecně nezajímají o politiku, a proto jich je v politice málo. To je přirozená věc!“ Kolikrát už jsem takové tvrzení slyšela od známých nebo četla v diskuzích na internetu…? Stokrát? Zajímalo mě, zda je na tomto jednoduchém vysvětlení absence většího množství žen v politice něco pravdy. Ukázalo se, že ne. Blížící se volby opět vyvolaly debatu […]

Zbraně nezabíjejí, zabíjejí lidé. Zbraněmi

Některá témata budou v demokracii vždy kontroverzní. V české kotlině emoce zaručeně dokáží rozproudit diskuse o drogách, menšinách, otázkách genderu či zbraních. Setkává se v nich totiž názorová rozdílnost v pohledech na samotnou svobodu: co vlastně znamená a jaké jsou její limity. Diskutovat je přirozenou součástí demokracie, v čem však často spočívá problém, je nakládání s daty a vyvozování souvislostí, příčin […]

Genderové nerovnosti na trhu práce a mýtus o pádu mužů

Před nedlouhou dobou Evropská komise navrhla čtyřicetiprocentní kvóty pro zastoupení žen ve vedení velkých firem, což v naší zemi vyvolalo vlnu rozhořčení. Nebudu s touto (zatím) neprostupnou hradbou názorů na tomto místě polemizovat, chci jen uvést některá fakta a zpřístupnit našim čtenářům zajímavý článek nazvaný The Myth of Male Decline (Mýtus mužského úpadku). Pomůže nám získat lepší vhled […]

Role jazyka v konstrukci genderových identit a symbolické násilí Pierra Bourdieu

Práce se zabývá rolí jazyka v konstrukci genderových identit a nerovností ve společnosti. Za základní východisko si bere sociálně konstruktivistickou teorii Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna, na které se snaží ukázat, jaké základní výhody a nedostatky přenáší tento přístup na teorii genderových nerovností. Tuto problematiku hlouběji rozpracovává na pojmu symbolického násilí Pierra Bourdieu. Práce chce […]

Skryté struktury Wikipedie. Pohled politické ekonomie komunikace na produkční prostředí největší internetové encyklopedie

V kontextu úvah o uživatelsky generovaném obsahu a mizející hranici mezi podavatelem a příjemcem v prostředí nových médií zaujímají jedno z předních míst analýzy internetové encyklopedie Wikipedia. V této práci nejprve nabízím možný způsob, jak uspořádat studie věnující se Wikipedii, který částečně vychází ze základních témat mediálních studií, jak je vymezuje Denis McQuail [1] (2009:18–19). Následně se budu […]

Nepřizpůsobivost jako nálepka a mýtus

Na serveru Aktualne.cz se před nějakým časem objevil článek zabývající se rozmáhajícím se fenoménem nálepkování určitých sociálních skupin jako nepřizpůsobivých (dále např. na blogu Silvie Lauder či Jiřího Hřebenáře). Vše by bylo v pořádku, pokud by se ze slova nestalo synonymum pro romskou menšinu, jejíž kulturní kompatibilita s českým prostředím je problematikou přetřásanou více než padesát let. Jelikož se […]