Měli bychom tolerovat netolerantní?

Měli bychom tolerovat netolerantní?

Nedávné události v americkém městě Charlottesville naplno rozproudily debatu o neonacismu a nacionalismu, kterou jsme ještě před pár lety považovali za více či méně uzavřenou a vyřešenou kapitolu západního myšlení. Přinejmenším tomu tak bylo v Evropě, která se dokázala otřepat z šoku druhé světové války, jež obnažila holý fakt nepředvídatelnosti směřování lidské společnosti, jejíž vymoženosti se mohou obrátit […]

Filip Lachmann v rubrice
Svět potřebuje sociologické superhrdiny!

Svět potřebuje sociologické superhrdiny!

„Potřebujeme sociologické superhrdiny,“ píše Peter Kaufman z Everyday Sociology Blog. Superhrdinové jsou skvělí, jenže pokaždé přijdou, až když už je superpadouch v ráži a problém na světě. Zlo přemohou, jenže mu nedokáží předcházet, nehatí plány útočníků v momentě, kdy je spřádají. Co kdybychom tedy měli hrdiny a hrdinky, píše Peter, kteří by nás ochraňovali od toho, aby svět upadal hlouběji […]

Filip Lachmann v rubrice
Až o nás budou rozhodovat stroje

Až o nás budou rozhodovat stroje

Přestože v posledních dekádách zaznamenáváme významný rozvoj autonomních strojů a umělé inteligence, nikdo ve skutečnosti neví, jak nejpokročilejší algoritmy umělé inteligence fungují a co dělají. To může být problém, píše Will Knight ve článku The Dark Secret at the Heart of AI, který vám nyní volně zprostředkujeme. Autor začíná svůj článek zmínkou o vozidle, které bylo v loňském roce v tichosti […]

Filip Lachmann v rubrice
Rasa neexistuje, z čeho tedy čerpá rasismus?

Rasa neexistuje, z čeho tedy čerpá rasismus?

Představte si, že by vám někdo řekl, že rasa neexistuje. Tedy že u lidí neexistuje to, co běžně označujeme rasou. Tuším, že buď byste souhlasili s tím, že rasa je sociální konstrukt, nebo byste začali oponovat, že to je jen součást (pseudo)humanistických kampaní, které se snaží zamezit tomu, abychom ,,pojmenovávali  věci pravými jmény“. Toto téma je […]

Filip Lachmann v rubrice
Rozpolcené společnosti: role emocí a cti v sociálním a politickém procesu

Rozpolcené společnosti: role emocí a cti v sociálním a politickém procesu

Podle dostupných průzkumů se zdá, že v britském referendu o vystoupení z Evropské unie lze vysledovat nejen geografické rozdíly v hlasování, ale také rozdíly v rozložení hlasů mezi jednotlivými věkovými skupinami. Trend se dá popsat tak, že čím mladší byl volič, tím spíše volil pro setrvání Velké Británie a naopak, čím byl starší, tím spíše se rozhodoval pro odchod z EU. […]

Filip Lachmann v rubrice
Mediální konstrukce druhých

Mediální konstrukce druhých

Problematika stereotypizace menšin v mediálním prostoru, jako jsou LGBT, Romové či imigranti, je v současnosti velmi aktuální. Média přitom zcela jasně konstruují a kultivují naše představy o mnoha fenoménech, tím pádem je z velké části v jejich moci, jak k těmto menšinám bude celá společnost přistupovat. V tomto eseji je mediální konstrukce vysvětlována za pomoci několika sociálně-teoretických textů: Orientalismu Edwarda W. Saida, eseje Mediating Racism předního teoretika diskurzu Teun Van Dijka […]

Andrea Masárová v rubrice
Bojíte se, že vám roboti ukradnou práci? Bojte se

Bojíte se, že vám roboti ukradnou práci? Bojte se

Hlasy, že roboti jednou převezmou nadvládu nad člověkem, nebo alespoň budou hrát významnou roli ve skladbě společnosti, v posledních dekádách neslábnou. A protože jsme se v minulosti na naší facebookové stránce tímto tématem zabývali několikrát, pojďme se na něj podívat blíže. Vzpoura robotů jako narativ západního světa V literatuře, filmu a umění se s obrazy apokalyptické budoucnosti, ve které […]

Filip Lachmann v rubrice
Gomorra: Osobní výpověď o ekonomické moci a brutální rozpínavosti neapolské camorry

Gomorra: Osobní výpověď o ekonomické moci a brutální rozpínavosti neapolské camorry

Součástí uměleckého procesu je bezpochyby i odvaha umělce, schopnost popřít strach a obavy z nepochopení či odmítnutí díla, ale zároveň odvaha podstoupit určité riziko, včetně vážného ohrožení života. Někdy je to přitom právě riziko, které rámuje celé sdělení a dovoluje mu zanechat za sebou hluboký otisk. V takové situaci se před několika lety ocitl italský novinář a spisovatel Roberto Saviano, […]

Filip Lachmann v rubrice
Příchod nového roku: sociologická perspektiva

Příchod nového roku: sociologická perspektiva

S koncem starého roku se obvykle snažíme prostřednictvím nejrůznějších srovnání bilancovat a dát tím uplynulému roku řád, kategorizovat proběhlé události, sestavit žebříčky úspěchů a neúspěchů a překročit práh do nového roku s nadějí, že bude lepší, nebo alespoň tak dobrý, jako ten právě končící. Skryté a zapomenuté významy Naproti významu, který může stát za novoročními oslavami, jsou dnes oslavy vedle […]

Filip Lachmann v rubrice