Janečkova Pozitivní evoluce: Dobro, zlo a Žito

Janečkova Pozitivní evoluce: Dobro, zlo a Žito

„Co máte proti Karlu Janečkovi? Vždyť je to schopný člověk a navíc neříká nic špatného?“, „Jenom nazývá věci pravými jmény!“, „Někam to dotáhl – je to chytrý člověk, ten ví, jak dělat politiku!“. S podobnými reakcemi na Karla Janečka se můžete setkat u lidí, kteří považují Janečkovu Pozitivní evoluci za skvělý recept na soudobou krizi demokracie v ČR. Karel Janeček totiž skutečně neříká nic zlého. Akcentuje dobrou morálku a budí dojem člověka, kterému leží blaho naší země na srdci. Jenže je Janečkova vize skutečně tím nejlepším lékem na soudobé problémy naší společnosti?

Karel Janeček vstoupil do povědomí lidí svým projektem Nadačního fondu proti korupci. Kromě toho, že se stal mimořádně úspěšným burzovním obchodníkem a vyučuje na MatFyzu, neskrývá svůj zájem o věci veřejné. Jeho úsilí o zlepšení stavu demokracie v ČR v současné době vrcholí projektem Pozitivní evoluce, jehož činnost a ideologii krátce rozeberu na následujících řádcích.

Svou osvětovou činnost zahájil Janeček projektem Vlny evoluce v říjnu letošního roku. Prostřednictvím tisku a televize prezentoval krátké texty, jejichž obsah byl shrnut v krátkém titulku (např. „Jde to i po dobrém“, „Pravdy se nebojme“, „Netolerovat zlo“ atd.). Obsahem byly mobilizující a moralizující výzvy, které měly „čtenáře a diváky inspirovat k zamyšlení“ (citováno z www.pozitivnievoluce.cz). Následoval projekt Pozitivní evoluce, který je zastřešením Janečkova úsilí o společenskou změnu. V jeho rámci prezentoval základní bod svého programu – změnu volebního zákona. Dále realizoval putovní cyklus diskuzí s celebritami, umělci, vědci a veřejně činnými osobnostmi nazvaný Pozitivní města.

Co se týče změny volebního zákona, navrhuje Janeček takový systém, ve kterém budou mít voliči možnost udělovat kandidátům plusové a minusové body (detaily viz www.pozitivnievoluce.cz). Co je však pro tento text zásadní, není popis Janečkova návrhu, ale jeho východiska a předpoklady, které mohou posloužit jako exkurz do ideologického pozadí Janečkových aktivit zaměřených na veřejnost.

Jak se píše na webu Pozitivní evoluce, je cílem nového volebního zákona „znovunastolení spravedlivé demokracie“. Hlavním východiskem pro navrhovanou změnu je tvrzení, že stávající volební systém znemožňuje, aby se do vysoké politiky dostávali lidé vyznávající vysoké etické hodnoty.  Konkrétně se na webu píše: „Stávající volební systém tuto nutnou podmínku (vysoké etické hodnoty) nejen nevyžaduje, nýbrž z jeho logiky vyplývá, že tuto naopak potlačuje.“ Důsledkem toho, že vysoké posty zastávají jenom amorální lidé, potom je, že „většina lidí s vysokými etickými hodnotami považuje politickou situaci za velmi špatnou až katastrofální a odmítá se politicky angažovat“. Implicitně je tedy předpokládáno, že ti, kteří nejsou u moci, jsou vysoce morální lidé. Tento předpoklad je velice důležitý z hlediska reálné možnosti oslovit veřejnost. Dichotomie – zlí mocní a dobří poddaní- je obrázek společnosti, jehož prezentace může vést k masivnímu účinku. Ti, kteří u moci nejsou, jsou utvrzováni o svých bezesporných kvalitách, což vede k pocitu ukřivděnosti a následnému rozhořčení.  Vynucení spravedlnosti je realizováno s mnohem větší rozhodností, pokud jsou lidé přesvědčeni, že morálka a pravda je na jejich straně. V případě, kdy je předmětem rozdělení na dobré a zlé abstraktní pojem „vysoké etické hodnoty“, můžeme si zadělávat na problém.

Janečkova dichotomie o zlých mocných a dobrých poddaných je ad absurdum prezentována ve filmu I am Fishhead/Ryba smrdí od hlavy, o jehož distribuci v ČR se zakladatel Pozitivní evoluce zasloužil. V tomto filmu, který natočili blízcí spolupracovníci Karla Janečka, je kromě bizarní konspirační teorie o vlivu antidepresiv na lidskou společnost prezentována pochybná teorie o amorálních psychopatech, kteří se dostávají na nejvyšší příčky v byznysu nebo ve státní správě, a zabraňují v úspěchu lidem, kteří jsou psychicky v normě.

Shrneme-li, co bylo napsáno výše, je základním kamenem ideologie Janečkova hnutí teorie o tom, že moc je v naší společnosti rozdělena podle toho, jaké míry amorálnosti je daný jedinec schopen. Z této ideologie pak vychází navrhovaná změna volebního systému i symbolika a komunikace hnutí Pozitivní evoluce, která je celá založena na dichotomii dobré/zlé.

Komunikace, Janeček a Žito 44

Otevřete-li si facebookovou stránku Pozitivní evoluce, můžete se podívat, jak Janečkovi lidé se svými fanoušky komunikují. Prostřednictvím statusů jsou uživatelé seznamování s aktuálním programem hnutí. Pozitivní evoluce – facebook i web – komunikuje prostřednictvím moralisticky zabarveného newspeaku, který je realizován všudypřítomným adjektivem „pozitivní“ (Pozitivní evoluce, Pozitivní města, Pozitivní konference, Pozitivní stránky atd.) Facebookové příspěvky apelují na morálku uživatelů a utvrzují je v úmyslu být morální a „pozitivní“ (ať už to znamená cokoliv). Celé to připomíná rétoriku speakerů na motivačních seminářích nebo hůře, setkání příznivců nějakého náboženského hnutí.

Kromě nadužívání adjektiva pozitivní, přinesl Janeček do naší slovní zásoby i slovo „zlojed“, tedy člověk, který je morálně zkažený a úmyslně páchá zlo, což se zpravidla projevuje jeho korupčním chováním. Termínu zlojed udělal asi největší reklamu Daniel Landa ve svém, již druhý den po vysílání legendárním projevu na udílení cen Český slavík, kde kromě jiného deklaroval své sympatie a oddanost Karlu Janečkovi.

Pokud se podíváme na styl, kterým Janeček komunikuje s veřejností, není vůbec překvapující, že má Landa k Janečkovi blízko. Oba totiž používají specifické nástroje ke komunikaci s veřejností, ať už to jsou nová slova nebo významy (zlojed, Žito44) nebo moralizující proslovy k davu. Oba si pro prosazení svých názorů do veřejného diskurzu leccos půjčili z jiných, ne zcela důvěryhodných oborů, než kterými se zabývají. Landa se zahalil pláštěm mystiky a zkreslené a idealizující historie, Janeček použil rétoriku motivačních seminářů a new age hnutí. Oba apelují na morálku a poskytují svému publiku extrémně černobílý obraz reality.  A oběma jde zřejmě pouze o vlastní vliv na veřejné mínění, tedy o symbolickou moc, nikoliv o peníze. Landa to ve svém slavičím faux pas formuloval jasně – Nebyl jsem úspěšný, neovlivnil jsem vás vlastní hudbou a názory, protože jste si teď zvolili komunisty, odcházím -. Skutečně se zřejmě považuje za vyvoleného, který měl zemi vyvést z temnot. Zatím neuspěl, a tak věří v úspěch Karla Janečka.

Podle mého názoru v žádné lidské společnosti změna k lepšímu nikdy nestojí na bedrech hrdinného jedince, ale je výsledkem mnohaleté a zodpovědné práce mnoha leckdy i antagonických subjektů – jednotlivců a organizací, které zásadním způsobem přispívají k existenci občanské společnosti. Janečkova Pozitivní evoluce stojí na vratkých základech zjednodušující a utopické ideologie, založené na černobílém dělení na dobré a zlé/morální a nemorální.  Schválně zapátrejte v paměti – osvědčily se takové teorie někdy v praxi?

Print Friendly

Komentáře

komentářů

Ukázat komentáře Skrýt komentáře

2 myšlenek Janečkova Pozitivní evoluce: Dobro, zlo a Žito

  1. jiří gebert napsal:

    Janečkúv volební model není uplně nový ,v bavorských komunálních volbách má volič
    nejméně 10 hlasu,které múže spojit a nebo rozdělit na několik kandidátů.Také má možnost jednoho kandidáta škrtnout.
    Janeček také netvrdí,že outsideří stojící mimo politiku jsou automaticky morální,ale ,že je možno z nich slušné lidi vybrat.
    Moje několikerá osobní zkušenost z politiky je, že slušné lidi, kritické hlavy a demokratické způsoby umí hlavní strany rychle z svých řad vytěsnit,naopak základem přístupu k moci je ochota „držet basu“.
    Samozřejmně není to všude tak jak to tak postuloval Bernard Mandevill :bud etika nebo zisk, ale naše postkomunistická podnikatelská a politická scéna víceméně poučena o kapitalizmu VUMLem ,ví kterou alternativu v tomto dilematu volit . Nic není bez chyby ale pozitivní práci nelze Janečkovi upřít. Krize politické morálky existuje
    jak dokazuje účast vzdělaného publika v Lucerně.
    Jiří Gebert

  2. Johana napsal:

    Rovněž se domnívám, že krize politiky v ČR existuje, a myslím si, že úspěch v politice je do velké míry založen na neformálních mechanismech a klientelismu. Proti tomu je samozřejmě potřeba vystupovat a nutit politiky k implementaci takových nástrojů, které takovým jevům alespoň částečně zabrání. Zároveň je potřeba podporovat práci NGO´s. Problém s Janečkem je v tom, že současnou žalostnou situaci zneužívá ke zfanatizování davu a získání uznání, resp. moci. Kromě svého návrhu volebního zákona (jehož implementace stěží zabrání korupci a amorálnosti) a podivné sektářské komunikace, nenabízí nic, co by mohlo reálně vést ke změně k lepšímu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *