Mysli radikálně, mysli utopicky! Speciální číslo Politics & Society zdarma Mysli radikálně, mysli utopicky! Speciální číslo Politics & Society zdarma

Mysli radikálně, mysli utopicky! Speciální číslo Politics & Society zdarma

Shodou okolností to není dlouho, kdy jsem se na stránkách našeho časopisu zabýval něčím, co jsem nazval ,,vědecké proroctví“. Padla totiž také zmínka o utopiích, tématu, kterému je věnováno červnové číslo časopisu Politics & Society vycházejícím od 70. let, dnes pod značkou Sage Journals. To si s podtitulem Real Utopias klade za úkol vysvětlit úlohu utopie v sociální vědě a její místo v našem myšlení o společnosti. Jde o téma bezesporu relevantní a zajímavé, proto stojí za to se seznámit s obsahem zmíněné publikace.

Pozn.: Časopis je k nalezení na adrese pas.sagepub.com, aktuální číslo včetně abstraktů zde. Volný přístup k článkům níže je limitovaný koncem června, proto je žádoucí si do 30. 6. 2013 jednotlivé články uložit ve formátu pdf.

Think radical, think utopian.

Phillipe Van Parijs

Introduction [pdf] Autor: Erik Olin Wright

,,Mnoho lidí přitahují sociální vědy z důvodu morálních obav nad škodlivými sociálními podmínkami a nespravedlnostmi. Tyto obavy se projevují v mnoha výzkumech v sociologii, politologii a jiných sociálních vědách, obvykle ale mají spíše podobu diagnostiky a kritiky existujících institucí než zkoumání alternativ,“ říká autor úvodního textu. Je si vědom, že pojem real utopia je jako neexistující svět harmonie vlastně oxymóron, má  však své opodstatnění – stojí mezi vizí alternativy k existujícím institucím, alternativy, která je naplněním aspirací na svět, v němž má každý šanci na plnohodnotný život, a vážným přístupem k životaschopnosti institucí, které by nás k takovému světu mohly posunout o něco blíž. Wright dodává, že ,,úkolem je zkombinovat teoretickou analýzu normativně žádoucích institucionálních designů s empirickou studií skutečných případů, které předznamenávají emancipační alternativy mimo existující instituce.“ Konkrétním ,,reálným utopiím“ se budeme  věnovat na dalších řádcích.

The Universal Basic Income: Why Utopian Thinking Matters, and How Sociologists Can Contribute to It [pdf] Autor: Philippe Van Parijs

,,Utopické myšlení sestává z formulování návrhů radikálních reforem, které zdůvodňuje na základě normativních principů kombinovaných s nejlepší možnou vědeckou analýzou kořenů problémů, k nimž návrhy směřují, a podrobení těchto návrhů nelítostnému kritickému zkoumání,“ uvádí článek věnovaný základnímu příjmu původem belgický sociolog Phillipe Van Parijs. Téma univerzálního, či nepodmíněného základního příjmu je přítomné i v českém prostředí (existuje dokonce česká verze mezinárodní evropské iniciativy basicincome2013.eu; jméno Parijse i Wrighta pak najdeme dokonce na české verzi Wikipedie). Autor článku nabízí exkurzi do hlubin utopického myšlení, v nichž má místo i nám blízký Auguste Compte se svojí vizí Evropské unie šedesáti republik. Ani však pád socialismu – rozuměj myšlenek utopisty Karla Marxe – neznamená, že bychom měli opouštět utopistické myšlení. Parijs spílá Marxovi, že abychom změnili svět, nestačí ho jen popisovat, vysvětlovat a kritizovat, je třeba zapojit utopické myšlení mobilizující všechny sociální vědy. Nepodmíněný příjem všem členům společnosti je základní utopií, kterou můžeme rozvíjet a zkoumat, Parijs například do svého pojednání zahrnuje indikátory ekonomické a politické udržitelnosti. Přestože si je vědom, že ne vše je v dnešním světě špatné nebo horší než dřív, stále může být hůř. Nebo také líp. Zejména pro ty, kteří z dnešního stavu věcí trpí nejvíce.

Infotopia: Unleashing the Democratic Power of Transparency [pdf] Autor: Archon Fung

Infotopie je místem, ve kterém její občané mají přehled o organizacích, na které spoléhají při uspokojování svých životních zájmů. To vyžaduje transparentnost, politicky v tuzemsku často omílané téma. Podle autora je ale třeba naplnit čtyři cíle, aby bylo dosaženo demokratické transparentnosti: (1) informace o jednání velkých organizacích musí být  pro veřejnost ,,bohaté, hluboké a pohotově připravené“, (2) množství informací by mělo být úměrné takové míře, jakou organizace ohrožují občanské zájmy, (3) informace by měly být poskytovány jednotlivcům a skupinám takovým způsobem, aby skupiny informace mohly využívat, a (4) sociální, politické a ekonomické struktury by měly být organizovány tak, aby umožňovaly jednotlivcům a skupinám jednat na základě veřejných údajů. Článek je tak vlastně manifestem transparentní demokracie, utopie ne nereálné a veřejností požadované. Z transparentnosti se však nesmí stát jen zaklínací formule bez reálného obsahu, formální součást dobového slovníku.

Practical Anarchism: Peer Mutualism, Market Power, and the Fallible State [pdf] Autoři: Yochai Benkler

Může být anarchismus praktický? Yochai Benkler z Harvardovy univerzity posuzuje ,,několik fungujících anarchií v prostředí sítí a zda nabízejí model pro zlepšení přetrvávající nedokonalosti trhů a států“.

Making Direct Democracy Deliberative through Random Assemblies [pdf] Autor: John Gastil a Robert Richards

Koncepty deliberativní demokracie, demokracie bez voleb či debaty o způsobech dosahování konsenzu jsou v politické vědě v posledních několika desetiletích velmi časté. Deliberativní demokracie má být proměnou v chápání vlastního ideálu demokracie, která už nemá být v základu sledováním vlastních zájmů a snahou o získání vlivu a prosazení rozhodnutích učiněných jinde a za zavřenými dveřmi; mnohem větší roli v ní hraje komunikace a samotná politická debata (deliberace, rozprava), při níž kýžené zájmy teprve vznikají. Tento koncept čerpá z představ, že liberální pojetí zastupitelské demokracie už nedokáže přinášet uspokojivé výsledky. Ve článku Making Direct Democracy Deliberative through Random Assemblies jeho autoři zkoumají možnosti zapojení náhodně vybíraných shromáždění občanů (random assemblies) do stávajících institucí a praxí. Jimi definované různé formy shromáždění mají být zapojeny do různých úrovní rozhodovacích procesů, aby bylo skrze vysoce strukturované procedury dosaženo lepších výsledků při plnění veřejného zájmu. Gastil a Richards tak chtějí propojit nedostatky přímé a deliberativní demokracie.

After the Corporation [pdf] Autor: Gerald F. Davis

Gerald F. Davis, autor článku After the Corporation, vychází z předpokladu, že společnosti ve sdíleném vlastnictví byly centrálními pilíři ekonomiky Spojených států 20. století. Se začátkem nového století se však i díky ,,nikeifikaci“ produkce (přesunutí výroby do zahraničí a soustředění se na marketing) veřejné organizace stávají méně koncentrovanými, méně propojenými na vrcholu, stále ubývají na počtu i na významu. ,,Zbývají patologie (zvýšená nerovnost, nižší mobilita a fragmentovaná síť sociálního zabezpečení) a nové technologie vhodné pro opětovnou orientaci na demokratičtější formy,“ tvrdí Davis. Řešením úpadku dřívějších organizací a  tím tedy zmíněných důsledků je soustředit se na lokální výrobu, sdílení a distribuci prostřednictvím sociální organizace vyhovující nástrojům, které již máme.

 Reviving Democratic Citizenship? [pdf] Autor: Bruce Ackerman

Oživení občanských institucí, které se postupně v dnešním světě rozpadají, je žádoucí. Ackerman nabízí svoji ,,občanskou agendu“ rozdělenou do čtyř bodů, které zahrnují financování kampaní politických stran samotnými voliči, zavedení Dnu deliberace před občanskými volbami – prostoru pro občanské rozpravy, reformu žurnalistiky a občanský příspěvek pro každého občana při dosažení dospělosti. Autor každý bod rozpracoval do textu o délce knihy, proto je tento článek především souhrnem základních idejí.

Zdroj úvodní ilustrace: sxc.hu, autor MG_FX.

Print Friendly

Komentáře

komentářů

Ukázat komentáře Skrýt komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *