Termín feminine mystique stačil od doby, kdy Betty Friedan vydala stejnojmennou knihu, zdomácnět, zejména ve feministické kritice každodenního života společnosti. Past, kterou na sebe ženy vytváří přílišnou investicí do genderové identity, když se řídí internalizovanými stereotypy, se však může týkat i mužů, jak zaznělo v jednom z mých starších článků: ,,Lze usuzovat, že dojde-li k opuštění logiky predestinace genderem v sociálních a ekonomických otázkách, bude probourán i „skleněný strop“ bránící mobilitnímu vzestupu u žen, ale i u mužů, kteří například opustí zaměstnání z důvodu péče o dítě.“ Navazoval jsem tím na práci socioložky Stephanie Coontz, která poprvé v roce 2013 přichází s další ,,mystikou“, jež nazvala The Youth and Beauty Mystique. [1] Ta se týká mládí a krásy a naráží na skutečnost, že ačkoliv dnes nebývá společensky přijatelné, aby se manažer obklopil jen krásnými mladými spolupracovnicemi, v privátní sféře dochází docela běžně k situacím, ve kterých se padesátiletý muž ožení s výrazně mladší ženou, aniž by to mezi jeho přáteli vzbuzovalo nějaké otázky.
Pokračovat ve čtení „Youth and Beauty Mystique: riziko, které si žena (ne)vybrala“