Sophie Mützel: Sítě jako kulturně utvářené procesy

Článek Networks as Culturally Constituted Processes německé socioložky Sophie Mützel je aktuálním pojednáním o dvou moderních sociologických směrech. Jak napovídá rovněž podtitul A Comparison of Relational Sociology and Actor-network Theory, v centru jejího zájmu se ocitá studium sociálních sítí. Jejím cílem je podrobit komparaci dva původně oddělené směry v „myšlení sítí“ („network thinking“) a uvažovat o kultuře […]

Mytologie moderní společnosti a propaganda

Kdybychom se někoho zeptali, zdali je schopen odlišit propagandu od běžné řeči, pravděpodobně by bez váhání odpověděl, že bez větších problémů ano, že je zřejmé, jak propaganda funguje a jak vypadá, a že se jí rozhodně nenechává ovlivnit. Jenže v tom případě by byla propaganda nejspíše zbytečná, neúčinná a bezzubá – a nedokázala by s menší či […]

Měsíce Pierra Bourdieu: jak fungují média?

Sociologie bez Pierra Bourdieu je těžko představitelná jak pro dnešního studenta tohoto oboru, tak pro sociálního vědce či sociologicky zdatnějšího čtenáře. V lednu 2012 uplyne deset let od skonu tohoto velkého muže, proto jsme se v následujících měsících rozhodli postupně publikovat sérii článků věnovaných právě jemu. Je nutné ocenit jeho schopnost odolat ,,postmodernímu vábení“, stejně jako úspěšnou snahu […]

Plan B oslovuje britskou společnost: bojem s předsudky vůči mladým a bezprizorním

Začínal s kytarou v ruce a pozornost vzbuzoval svým neošizeným zpracováním sociálních témat a kritikou společnosti. Dnes o něm mluvíme jako o mainstreamovém umělci patřícím mezi nejexponovanější britské mladé herce. Plan B. Před pár dny poskytl rozhovor pro RWD Mag, ve kterém potvrdil, že se vrací k hudební tvorbě, což naznačila jeho nová nahrávka ill Manors z minulého měsíce. […]

Pitirim Sorokin a krize našeho věku

Znát osudy autora literárního díla a dívat se na toto dílo skrze jeho životní zkušenost je v určité, teoretičtější sféře literární vědy chápáno jako historizující přežitek. Hledání odkazů na autorův život může být nesmírně zajímavá a inspirující detektivní práce, která nám nicméně obvykle nedovoluje vynášet soudy o literatuře, autorství a čtenářství obecně. Literární věda se tedy […]

Vědci a veřejnost v rozhodovacích procesech, tíživá otázka dneška

Ve čtvrtek 25. října proběhla v prostorách Karolina Univerzity Karlovy konference Vědci a veřejnost v rozhodovacích procesech. Úlohy pořadatele se ujal Zelený kruh (Věda v akci) a Institut sociologických studií FSV UK. Jelikož samotný název konference mluví sám za sebe, přistoupím přímo k reportáži, či spíše prezentaci svých výpisků z několika diskusí a příspěvků, pro jejichž návštěvu jsem se rozhodl.

Kdo se bojí politické korektnosti?

Některé texty mají tu magickou schopnost, že vám dovolí naráz zformulovat myšlenku, se kterou se z různých stran dlouhodobě potýkáte a narážíte na ni. Tématem tohoto článku je jeden z neuralgických bodů dnešních veřejných debat, kterým je svého druhu chiméra ,,politické korektnosti“, a oním textem je zamyšlení Stanislava Komárka nazvané O dvojí pravdě. V něm dochází k propojení středověkého […]

Miroslav Paulíček: Nikdo se neodváží říci, že je to nudné. Sociologie vysokého a nízkého umění (SLON, 2012)

Miroslavu Paulíčkovi se podařilo do poměrně útlé knihy zakomponovat mnoho podstatných momentů současné sociologie umění. Originální je nejen jeho psaný projev aspirující na kategorii vysokého umění, ale také postoj, který autor zastává, i zvolený metodologický přístup.

,,Záhada“ ženského orgasmu, genderové stereotypy a objektifikace žen

Politická filozofie Michela Foucaulta nám ukázala, že společnost ovlivňuje lidská jednání až do takové míry, že dokáže podřizovat samotné naše naše pohyby disciplíně a (sebe)kontrole. Prostředek, kterým to zajišťuje, může být například sociální exkluze, obecněji sociální normy a jejich institucionální zakotvení za pomoci ovládnutí technik vědění. Společnost však může zasahovat i do mnohem intimnější sféry […]

Sapir-Whorfova hypotéza a překlad

Myšlení probíhá z velké části verbálně, je neseno slovy, tedy probíhá v nějakém jazyce. Nakolik tento jazyk samotné myšlení ovlivňuje? Myslí se tedy v každém jazyce jinak? Co se děje se světem, kterého se myšlenkami chápeme, respektive co se děje s naším vnímáním světa, myslíme-li svět v rozdílných jazycích? Žijí tedy Japonka a Francouz v odlišných světech, byť spolu právě pijí […]