Společenství vlastníků na našem sídlišti v demokratickém hlasování odsouhlasilo a zaplatilo klece a zámky na popelnice. Přestože se může jednat o zdánlivě marginální skutečnost, nebrání mi to po vzoru velkých myslitelů současnost vybavit společnost kontroverzním přívlastkem anální. Další článek tak přichází s postmoderní ambicí pojmenovávat společnost, kterou žijeme.
Archiv autora:Anna Tučková
Ani skeptik ani těšitel, kdo je tedy Umberto Eco?
Klidné vody okurkové sezóny a akademických prázdnin rozvířilo z kraje léta rozhodnutí vědecké rady UK, podle které si Umberto Eco nezaslouží čestný doktorát této instituce. Česká média vzápětí zveřejnila informaci, že důvodem pro neudělení titulu je absence kladného vztahu k pražské univerzitě a zejména Ecova nedostatečná vědeckost a interdisciplinarita. Protože „titul doktor honoris causa (ve zkratce ,,Dr.h.c.“) …
Pokračovat ve čtení „Ani skeptik ani těšitel, kdo je tedy Umberto Eco?“
Možnosti vědce v nealternativní společnosti – Portrét Miloslava Petruska
„Lidem čerta starého záleží na tom, jak se společnost, v níž žijí, jmenuje a v jakém stádiu rozvinutosti se momentálně nachází. Chtějí prostě slušně žít, mezi slušnými lidmi, ve fungující ekonomice a se slušnou vládou, kterou by byli ochotni když ne milovat, tak aspoň upřímně a přesvědčeně respektovat.” [Grňa 1988] Profesor PhDr. Miloslav Petrusek, Csc. je jedním …
Pokračovat ve čtení „Možnosti vědce v nealternativní společnosti – Portrét Miloslava Petruska“
Pitirim Sorokin a krize našeho věku
Znát osudy autora literárního díla a dívat se na toto dílo skrze jeho životní zkušenost je v určité, teoretičtější sféře literární vědy chápáno jako historizující přežitek. Hledání odkazů na autorův život může být nesmírně zajímavá a inspirující detektivní práce, která nám nicméně obvykle nedovoluje vynášet soudy o literatuře, autorství a čtenářství obecně. Literární věda se tedy …
Role jazyka v konstrukci genderových identit a symbolické násilí Pierra Bourdieu
Práce se zabývá rolí jazyka v konstrukci genderových identit a nerovností ve společnosti. Za základní východisko si bere sociálně konstruktivistickou teorii Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna, na které se snaží ukázat, jaké základní výhody a nedostatky přenáší tento přístup na teorii genderových nerovností. Tuto problematiku hlouběji rozpracovává na pojmu symbolického násilí Pierra Bourdieu. Práce chce …