Hipsteři. Nejspíš jste se s nimi už setkali ve svém životě nebo ve svém druhém životě na Facebooku, případně jimi sami jste. Městská populace mladých teenagerů i mladých dospělých náležící ke střední třídě; subkultura, která se vyznačuje příklonem k nezávislé hudbě, vlastním stylům oblékání, alespoň manifestně liberálními postoji a alternativními způsoby života. Ačkoliv jde o nepoměrně starší …
Pokračovat ve čtení „Řekni mi, že jsem hipster, ještě jednou…“
Kdysi jsem měl možnost vidět anketu, ve které měli dotazovaní zvolit, jestli je na ženě důležitější hezké prádlo nebo vysoké podpatky. Odpovědi nebyly jednomyslné a už vůbec ne bez rozmyslu, ,,výhru“ si však připsaly právě vysoké podpatky. A protože se dnes zdá, že se vysoký podpatek dostává stále více do popředí, kdy plní výlohy obchodů …
Pokračovat ve čtení „Vysoké podpatky: nástroj útlaku, třídní boj nebo estetika porno-kultury?“
Ve čtvrtek 7. března se konalo další ze setkání probíhající pod záštitou Fakulty sociálních věd UK jako tzv. Sociologický večer. Zpravidla se jedná o setkání v kritickém duchu a nad zajímavými otázkami dneška a ani tentokrát nešlo o výjimku. Hostem byl historik Matěj Spurný z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK působící rovněž v Ústavu pro soudobé dějiny …
Život člověka ve městě přitahuje vědeckou pozornost slušnou řádku let. Na profesionální úrovni se jím zabývá i sociologie města, jejíž vznik dnes připisujeme členům Chicagské školy. Městem se však zabýváme i v ČR – kdo by neznal v minulém roce zesnulého prof. Musila, případně si nevšiml dlouhodobých aktivit Sociologického ústavu. Nejedná se ale vždy jen o primárně …
Pokračovat ve čtení „Publikace Rezidenční segregace zdarma: teorie i tuzemská situace“
Politická filozofie Michela Foucaulta nám ukázala, že společnost ovlivňuje lidská jednání až do takové míry, že dokáže podřizovat samotné naše naše pohyby disciplíně a (sebe)kontrole. Prostředek, kterým to zajišťuje, může být například sociální exkluze, obecněji sociální normy a jejich institucionální zakotvení za pomoci ovládnutí technik vědění. Společnost však může zasahovat i do mnohem intimnější sféry …
Pokračovat ve čtení „,,Záhada“ ženského orgasmu, genderové stereotypy a objektifikace žen“
Michael Burawoy je v dnešní sociologické obci identifikován nejčastěji jako angažovaný sociolog a zastánce tzv. sociologie veřejnosti, kdy ve svých pracích problematizuje zejména samotný vztah sociologie a občanské společnosti, stejně jako vliv trhu na ni. S touto agendou se Burawoy, označovaný často za ,,postmarxistu“, v roce 2004 ujal funkce prezidenta Americké sociologické asociace (ASA), v roce 2010 pak funkce prezidenta Mezinárodní …
Pokračovat ve čtení „Veřejná sociologie Michaela Burawoye: výzva pro dnešní svět“
Prakticky každý už se někdy setkal s proroctvím nebo věštbou. Od R. K. Metona víme, že takové proroctví může být sebenaplňující, takže dojde-li k tomu, co prorok hlásá, není to okamžitě dokladem jeho génia a nadpřirozených schopností. Máme také ,,vědecká proroctví“ (sic!), či nejrůznější projekty sociálního inženýrství, jak o nich skvěle psal K. R. Popper ve známém …
Pokračovat ve čtení „Konec světa, civilizace, pořádku – o vědeckém proroctví“
Shodou okolností to není dlouho, kdy jsem se na stránkách našeho časopisu zabýval něčím, co jsem nazval ,,vědecké proroctví“. Padla totiž také zmínka o utopiích, tématu, kterému je věnováno červnové číslo časopisu Politics & Society vycházejícím od 70. let, dnes pod značkou Sage Journals. To si s podtitulem Real Utopias klade za úkol vysvětlit úlohu utopie v sociální …
Pokračovat ve čtení „Mysli radikálně, mysli utopicky! Speciální číslo Politics & Society zdarma“
Dnes už je patrně zbytečné vyjadřovat se bulvárním způsobem k dění zainteresovaných aktérů kolem jmenování doc. M. C. Putny profesorem: kdo co řekl, kdy to řekl, kdo stojí nebo nestojí v pozadí. Akademická svoboda je jednou z těch cenných svobod, které získal polistopadový režim do vínku, a vést diskuse, zdali se může politik snažit do procesu zasahovat tak, …
Pokračovat ve čtení „Začalo to jedním sporem o jmenování profesora…“
Heslo jednej lokálně, mysli globálně, je známé a smysluplné i mimo oblast environmentálních studií. Když se dnes učíme základy sociologie, jsme záhy seznamováni s propojeností světového trhu zboží a práce. Má to svoji logiku, značné objemy zboží jsou dnes vyráběny mimo západní svět, což má značné dopady na mezinárodní dělbu práce, dá-li se to skutečnou dělbou …
Pokračovat ve čtení „Rozjímání nad globální sociologií, postkoloniální kritika a G. K. Bhambra“
