Většina toho, co by bylo možné na tomto místě napsat, už byla napsána a řečena jinde. Komentáře ke konání prvního českého přímo zvoleného prezidenta se sypou ze všech stran a tento tlak je správný, oprávněný a užitečný, jak se ukázalo například v nedávném sporu o jmenování jednoho profesora. Čím se však chci zabývat já, je spolu …
Pokračovat ve čtení „Demokracie nakřivo a mýtus o vládě odborníků“
Jsme společností fascinovanou umělostí. Především v zájmu o zdraví a atraktivní vzhled bojujeme s časem i změnami našich těl, vytváříme si nesnadno dosažitelné ideály krásy, vytváříme druhou přirozenost. Tak jako oblékání, spotřeba a vkus, podléhají dnes i naše těla módám ve smyslu sociální soutěže a distinkce. Módám dlouhých vlasů, krátkých vlasů, takových či takových nehtů, vyholených partií, …
Pokračovat ve čtení „Božská barbie: plastická chirurgie a sen o dokonalé ženě“
Zdá se, že moderní způsob společenského uspořádání – bez ohledu na jeho novější teoretická pojmenování jako pozdně moderní, reflexivní, postmoderní, postindustriální atd. – je v jistém ohledu skutečně koncovým stavem, do kterého může společnost dospět. Jestliže existovaly v minulosti vize, že společnost ,,poroste“ spolu s technologiemi směrem k vyšší formě humanity a civilizovanosti, byly mylné. Velcí teoretici stojící na …
Že českou kotlinou obchází strašidlo rasismu, není čerstvý jev. Bylo by méně přesné tvrdit, že tomu tak nikdy nebylo. Obecně na poli postkomunistitckých států – a teď myslím těch s historickou zkušeností s reálným socialismem v prostoru střední a východní Evropy – dochází po pádu železné opony často zejména k vzepětí nacionalismů probublávajících desetiletí pod slupkou internacionály, objevuje se …
Pokračovat ve čtení „Přemluv svého rasistu. Démonizace a rasismus v ČR“
Já vlastně nevím, proč se o tom neučí už na základních školách. Děti by to bavilo a jmenovalo by se to jednoduše, třeba Jak čelit eristické dialektice nebo tak nějak. Vyučovalo by se zejména o jednotlivých druzích argumentačních klamů a každý by jim potom dokázal efektivně čelit a bránit se nejrůznějším úskalím sofistiky. Proč o …
Pokračovat ve čtení „Lidé by se měli naučit rozeznat logické klamy, jinak vypukne hladomor“
Dnešní cenzura není založena na přímém dohledu. Jak odhalil Michel Foucault ve svých pracích, kontrola dohlížejících nad trestanými není v moderní společnosti vykonávána cenzory, kteří střeží danou ideologii, je mnohem spíše předmětem sebedisciplinace. Foucaultova biopolitika, která zahrnuje kontrolu nad těly a jejich pohyby, je dnes uskutečňována přinejmenším všudypřítomnými kamerami, moderními technologiemi i na internetu. Sociolog už …
Pokračovat ve čtení „Disciplinace ženy jako součást naší kultury“
Grime. Česky špína. Hudební žánr, který kromě malé části mladých posluchačů zná v české kotlině jen málokdo. Je totiž součástí britské urban music a jeho začátky a drtivou většinu tvorby lze lokalizovat jen a právě do Londýna, kde hrají prim městské části jako Bow, Hackney, West/East Ham. Odtud začal pár let po přelomu tisíciletí pronikat specifický zvuk …
Pokračovat ve čtení „Je britský grime revoltou proti systému?“
Přestože na první pohled začátky české sociologie v konkurenci k té zahraniční – především pak francouzské, německé, italské či americké – mohou blednout a představovat pro některé jen hromadu zaprášených a příliš těžkých knih bez nároku o reedici, zájem o ně může docela dobře přinést zajímavá zjištění. Z pohledu dnešního, méně poučeného čtenáře, tak může být setkání s T. …
Pokračovat ve čtení „T. G. Masaryk: Vědecká a filosofická krize současného marxismu“
Se Zygmuntem Baumanem jsem se poprvé setkal někdy v polovině roku 2006, kdy se mi při přípravách na zkoušky na vysokou školu docela náhodou pod ruku dostal překlad jeho knihy Kariéra vydaný v roce 1967 (polsky 1965). Jednalo se sice o nevelkou publikaci co do rozsahu, zato v ní její autor představil dostatečně poutavý a sociologicky zajímavý koncept …
Pokračovat ve čtení „Zygmunt Bauman – sociolog věku nejistoty“
Jacques Derrida (1930-2004), stejně jako Michel Fouacult, patří mezi velká jména historie francouzské filosofie a sociální teorie. Společně s Foucaultem ho pojí jak osoba učitele Louise Althussera, tak společný zájem o interpretaci a strukturální pochopení textu. Oba ve svém bádání dochází k důležitému metafyzickému posunu, jehož důsledky dnes popisujeme pojmem poststrukturalismus, ačkoliv se oba tomuto zařazení zas svého života …
Pokračovat ve čtení „Derridova dekonstrukce. Boj s nejmocnějším etnocentrismem historie“
