Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu AV ČR se respondentů pravidelně ptá, zda důvěřují představitelům parlamentních stran a dalším významným politikům. Na základě jejich odpovědí sestavuje žebříček důvěryhodnosti politiků, který nadšeně citují média. Tomio Okamura se stal součástí dotazníků CVVM loni v září, neboť se jeho strana dostala do sněmovny. Jeho nástup do výzkumu …
Pokračovat ve čtení „Analýza: Vysoká důvěra v Okamuru děsí veřejnost zbytečně“
V jeden den a téměř ve stejný okamžik jsem narazila na dva publicistické texty a ač každý mluvil o něčem jiném, byly si oba v něčem velmi podobné. První text se týkal kritiky snah feministických organizací o vyšší zastoupení žen v politice a stavěl se proti těmto snahám, druhý se vyjadřoval k nevhodnému chování moderátora v pořadu Tečka páteční …
Pokračovat ve čtení „Všichni jsme si rovni, říkají ti rovnější“
Už tolikrát jsem na internetu narazila na nějaký pamflet, který bez citace jediného zdroje přesvědčoval čtenáře o intelektuální podřadnosti žen a černošské populace. Při čtení takových textů si uvědomím, jak často jsem se na své pouti životem setkávala s laickými soudy o inteligenci určitých sociální skupin. Už v raném dětství jsem v rámci úspěšné socializace vyslechla několik „expertních“ …
Pokračovat ve čtení „IQ jako nástroj propagandy a poznatky, které se nehodí“
Pro řadu vznikajících nedorozumění a pro nebývalý zájem o téma na sociálních sítích připomínáme loňský článek a původní znění iniciativy. Tento text vznikl jako doplňující komentář k článku Petra Honzejka v Hospodářských novinách z 20. listopadu 2013. Protože autor ve svém textu svérázným způsobem komentuje aktivity studentské iniciativy Za Karlovku bez sexismu, rozhodla jsem se na jeho komentář reagovat …
Pokračovat ve čtení „Za Karlovku bez sexismu, ne proti sportu a svobodě“
Blíží se volby, nervozita roste, a to hlavně díky předvolebním výzkumům, které ukazují voličské nálady v Česku. Vzhledem k tomu, že každý výzkum přináší trochu jiná data než ten předchozí, jsou čeští občané často zmateni a pochybují o přesnosti dat z těchto výzkumů. Jedním z argumentů, který lidé proti výzkumům vznáší, je upozornění na fakt, že ve výběrových souborech …
Pokračovat ve čtení „Občané k výzkumům: Tisíc respondentů je málo!“
„Ženy se obecně nezajímají o politiku, a proto jich je v politice málo. To je přirozená věc!“ Kolikrát už jsem takové tvrzení slyšela od známých nebo četla v diskuzích na internetu…? Stokrát? Zajímalo mě, zda je na tomto jednoduchém vysvětlení absence většího množství žen v politice něco pravdy. Ukázalo se, že ne. Blížící se volby opět vyvolaly debatu …
Pokračovat ve čtení „Nezájem žen o politiku je mýtus, ukazují data“
Malé zamyšlení nad tím, jak a o čem se má vyjadřovat vědec. Psychiatr Cyril Höschl poskytl serveru iDNES.cz rozhovor, ve kterém podal vysvětlení naší současné politické krize. Za vším podle Höschla stojí to, že Petr Nečas, slušňák a naivní chlapec z Moravy, nalétl svodům ,,konkubíny“ Jany Nagyové. Profesor psychiatrie podává poměrně detailní rozbor osobností obou aktérů …
Pokračovat ve čtení „Höschl praštil do stolu až se rozletěly půllitry“
Odborné publikace, které jste dosud mohli pořídit i za několik stokorun, jsou v Sociologickém ústavu ode dneška k mání za 50 nebo 80 Kč. Do výprodeje putují i vydání Sociologického časopisu, a to za 15 Kč. Publikace z řady Sociologické studie se budou prodávat za 50 Kč. Do výprodeje jdou odborné publikace, jejichž autorkami a autory jsou vědečtí pracovníci Sociologického ústavu …
Okamžitě po vyhlášení výsledků prvního kola prezidentských voleb, začala média, ať už televize nebo deníky a zpravodajské servery, kritizovat agentury, které připravovaly předvolební výzkumy. Agentury se podle novinářů prohřešily tím, že se jejich týdny či měsíce staré výstupy šetření neshodují s výsledky voleb. Už v sobotním prezidentském speciálu Václava Moravce byly patrny jisté náznaky nespokojenosti s výsledky výzkumů, …
Pokračovat ve čtení „Předvolební výzkumy se nemýlily, sociologie ale věštit neumí“
„Co máte proti Karlu Janečkovi? Vždyť je to schopný člověk a navíc neříká nic špatného?“, „Jenom nazývá věci pravými jmény!“, „Někam to dotáhl – je to chytrý člověk, ten ví, jak dělat politiku!“. S podobnými reakcemi na Karla Janečka se můžete setkat u lidí, kteří považují Janečkovu Pozitivní evoluci za skvělý recept na soudobou krizi demokracie …
Pokračovat ve čtení „Janečkova Pozitivní evoluce: Dobro, zlo a Žito“
