Pojem „fake news“, který se ve veřejné debatě rozšířil zejména po nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta, působí velké škody. Tvrdí to Joshua Habgood-Coote z bristolské univerzity ve svém článku na serveru The Conversation. Co je v sázce? Pojďme si jeho úvahu přiblížit.
Archiv štítku:jazyk
O kvalitě nebo kvantitě? Nebo o ničem?
Eric Royal Lybeck, odborný asistent sociologie na Univerzitě v Exeteru, nedávno v prestižním blogu časopisu The Sociological Review (8.8.2017) napsal, že Teaching Excellence Framework (TEF) není ani o vyučování, ani o excelenci a ani to není rámec. Měl na mysli dokument, který o letošních prázdninách vydala britská vláda a který má zlepšit dosavadní programy pro hodnocení výuky …
Pokračovat ve čtení „O kvalitě nebo kvantitě? Nebo o ničem?“
Stuart Hall: kulturální studia, kultura a politika
Blízkost slov kultura a společnost, tak jak je vnímá laik jako jejich běžný čtenář či uživatel, je i pro sociologa pozoruhodná a musí se jí zabývat. Kultura je pro něj ale těžko uchopitelná améba plná komplexních procesů, časových sousledností, vysvětlení, jazyka, kolektivní reprezentace, mýtů a tradic. Mění se pozvolna či radikálně skokem, zcela jistě ale …
Pokračovat ve čtení „Stuart Hall: kulturální studia, kultura a politika“
Výuka eristické dialektiky povede k hladomoru
Před několika dny jsme na stránkách našeho časopisu publikovali článek s názvem Lidé by se měli naučit rozeznat logické klamy, jinak vypukne hladomor. Čtenáři o něj projevili zvýšený zájem a mezi nimi i Jan Josl, doktorand estetiky při Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Ten se zamýšlí nad logikou jeho základní teze, a sice že bychom měli posilovat obranyschopnost …
Pokračovat ve čtení „Výuka eristické dialektiky povede k hladomoru“
Lidé by se měli naučit rozeznat logické klamy, jinak vypukne hladomor
Já vlastně nevím, proč se o tom neučí už na základních školách. Děti by to bavilo a jmenovalo by se to jednoduše, třeba Jak čelit eristické dialektice nebo tak nějak. Vyučovalo by se zejména o jednotlivých druzích argumentačních klamů a každý by jim potom dokázal efektivně čelit a bránit se nejrůznějším úskalím sofistiky. Proč o …
Pokračovat ve čtení „Lidé by se měli naučit rozeznat logické klamy, jinak vypukne hladomor“
Sapir-Whorfova hypotéza a překlad
Myšlení probíhá z velké části verbálně, je neseno slovy, tedy probíhá v nějakém jazyce. Nakolik tento jazyk samotné myšlení ovlivňuje? Myslí se tedy v každém jazyce jinak? Co se děje se světem, kterého se myšlenkami chápeme, respektive co se děje s naším vnímáním světa, myslíme-li svět v rozdílných jazycích? Žijí tedy Japonka a Francouz v odlišných světech, byť spolu právě pijí …
Role jazyka v konstrukci genderových identit a symbolické násilí Pierra Bourdieu
Práce se zabývá rolí jazyka v konstrukci genderových identit a nerovností ve společnosti. Za základní východisko si bere sociálně konstruktivistickou teorii Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna, na které se snaží ukázat, jaké základní výhody a nedostatky přenáší tento přístup na teorii genderových nerovností. Tuto problematiku hlouběji rozpracovává na pojmu symbolického násilí Pierra Bourdieu. Práce chce …