Několik poznámek k Foucaultovi a diskursu

Tento článek je překladem textu „Some Notes on Foucault on Discourse“ filosofa Johna C. Bradyho, spoluzakladatele filosofického magazínu Epoché, ve kterém původně vyšel.

Michel Foucault chce v Archeologii vědění (1969, česky 2002) vysvětlit metodologii ve studiu diskursu. Otázka, co je to „diskurs“, je přitom jedním z ústředních problémů této knihy a je obtížné shrnout odpověď. Provizorně a zjednodušeně řekněme, že diskurs je široká škála odehrávající se „konverzace“. V posledních letech byl například v západním politickém diskursu patrný „návrat“ nebo „vzestup“ extrémních pravicových hnutí. Analýzy, které se jím zabývaly, se dotýkaly širokého spektra jiných diskursů: ekonomie, antropologie, mediálních studií, historie atd. Tato „konverzace“ je vedena v masmédiích, v politice, mezi jednotlivci, na Twitteru. Důležité je, že můžeme vymezit určitý styl, soubor pozorování a způsob uspořádání faktů kolem této konverzace a tudíž můžeme hovořit o „diskursu“.

Pokračovat ve čtení „Několik poznámek k Foucaultovi a diskursu“

Není na čase zbavit se rostoucí závislosti na turismu?

Celý svět dnes oblétají fotografie vyprázdněných míst, která v posledních letech za běžných okolností téměř nebylo možné navštívit a projít se po nich, aniž by tu člověk narazil na davy jiných lidí se stejným nápadem. V těchto hodinách se k nim připojila i Praha, která fascinuje internetovou populaci zejména vyprázdněnou Královskou cestou. Po prvotním šoku spolu s novou situací přichází první myšlenky na budoucnost. Některé se přitom nezabývají jen vývojem ekonomiky, ale spíše se ptají po budoucí udržitelnosti turismu.

Pokračovat ve čtení „Není na čase zbavit se rostoucí závislosti na turismu?“

Praha ve věku overturismu

Praha jako by se v posledním roce probudila do nové reality. Raketový nárůst počtu turistů, degradace veřejného prostoru, kolaps trhu s bydlením, neustálá přeplněnost a z toho plynoucí nespokojenost obyvatel, zejména centrální městské části – to všechno zapouštělo kořeny přinejmenším v celé poslední dekádě, pohár trpělivosti mnohých však přetekl až nyní.

Pokračovat ve čtení „Praha ve věku overturismu“

Co pro vás znamená Praha 1?

Vyhodnocení ankety konané ve dnech 26. 3. – 26. 4. 2019.

Na jaře tohoto roku proběhla anketa, jejíž cílem bylo zprostředkovat veřejnosti zkušenosti uživatelů pražského centra, zejména jeho stálých obyvatel, a analyzovat vybrané problémy, se nimiž se ve svém každodenním životě potýkají. Shrnutí výsledků naleznete v kapitole Závěr a doporučení.

Pokračovat ve čtení „Co pro vás znamená Praha 1?“

Nadměrný turismus jako globální rostoucí problém


Praha se v posledních letech potýká s fenoménem nadměrného turismu, s tzv. overturismem. Situace přitom začíná nabírat dramatický vývoj – v poslední dekádě se počet návštěvníků prakticky každoročně zvyšuje o půl milionu. Drtivá většina z nich přitom míří zejména na místa, která nalezneme v historickém centru metropole, což způsobuje, že některá z nich jsou už dnes v určitý denní čas běžným způsobem téměř neprostupná. Podle městské organizace Prague City Tourism v roce 2018 do Prahy přijelo 7,9 milionů návštěvníků a v letošním roce očekáváme další nárůst. Řeč je přitom pouze o oficiálních údajích, v době nekontrolovaného rozšíření ubytování v bytových domech není možné počty ubytovaných efektivně kontrolovat.

Pokračovat ve čtení „Nadměrný turismus jako globální rostoucí problém“

Hipster efekt: proč antikonformisté nakonec vypadají stejně?

Možná jste v nedávné době zaznamenali zprávu o hipsterovi, kterému se nelíbilo, že jeho fotografie byla použita jako ilustrační ke článku o konformismu antikonformistů. Posléze se však prý ukázalo, že to nebyla jeho fotografie, jen prostě vypadal stejně.

Pokračovat ve čtení „Hipster efekt: proč antikonformisté nakonec vypadají stejně?“

Jak neoliberalismus nedokázal udržet fašismus na uzdě

Amerikou obchází strašidlo – strašidlo fašismu. Všechny síly neoliberální politické ekonomie vstoupily do svaté aliance, aby toto strašidlo vymýtily. Namísto toho však neúmyslně živily jeho ducha a položily základy pro jeho vzkříšení.

Pokračovat ve čtení „Jak neoliberalismus nedokázal udržet fašismus na uzdě“

Propaganda myšlení. Odkaz aristotelského myšlení a Heideggerův obrat

V následujícím textu se podíváme propagandu z jiného úhlu, než ji obvykle vnímáme. Rád bych se zaměřil na myšlení samotné – jakým způsobem myslíme, jsme naučeni myslet a jaké vzorce myšlení, ať už vědomě či nevědomě, přejímáme. Pokračovat ve čtení „Propaganda myšlení. Odkaz aristotelského myšlení a Heideggerův obrat“

Proč se vyplatí být privilegovaný?

V elitních povoláních jsou třídní zvýhodnění zaměňována za talent, píší Sam Friedman a Daniel Laurison pro The Guardian. Popisují nerovnosti, které vytváří fungování „zásluhového“ systému ve Velké Británii, a to zejména prostřednictvím odkrývání skrytých mechanismů a dominantních behaviorálních (kulturních) kódů, které za ním stojí a které rozhodně v životopisech a kariérních narativech běžně nenajdeme.

Pokračovat ve čtení „Proč se vyplatí být privilegovaný?“