Nadměrný turismus jako globální rostoucí problém


Praha se v posledních letech potýká s fenoménem nadměrného turismu, s tzv. overturismem. Situace přitom začíná nabírat dramatický vývoj – v poslední dekádě se počet návštěvníků prakticky každoročně zvyšuje o půl milionu. Drtivá většina z nich přitom míří zejména na místa, která nalezneme v historickém centru metropole, což způsobuje, že některá z nich jsou už dnes v určitý denní čas běžným způsobem téměř neprostupná. Podle městské organizace Prague City Tourism v roce 2018 do Prahy přijelo 7,9 milionů návštěvníků a v letošním roce očekáváme další nárůst. Řeč je přitom pouze o oficiálních údajích, v době nekontrolovaného rozšíření ubytování v bytových domech není možné počty ubytovaných efektivně kontrolovat.

Pokračovat ve čtení „Nadměrný turismus jako globální rostoucí problém“

Hipster efekt: proč antikonformisté nakonec vypadají stejně?

Možná jste v nedávné době zaznamenali zprávu o hipsterovi, kterému se nelíbilo, že jeho fotografie byla použita jako ilustrační ke článku o konformismu antikonformistů. Posléze se však prý ukázalo, že to nebyla jeho fotografie, jen prostě vypadal stejně.

Pokračovat ve čtení „Hipster efekt: proč antikonformisté nakonec vypadají stejně?“

Jak neoliberalismus nedokázal udržet fašismus na uzdě

Amerikou obchází strašidlo – strašidlo fašismu. Všechny síly neoliberální politické ekonomie vstoupily do svaté aliance, aby toto strašidlo vymýtily. Namísto toho však neúmyslně živily jeho ducha a položily základy pro jeho vzkříšení.

Pokračovat ve čtení „Jak neoliberalismus nedokázal udržet fašismus na uzdě“

Propaganda myšlení. Odkaz aristotelského myšlení a Heideggerův obrat

V následujícím textu se podíváme propagandu z jiného úhlu, než ji obvykle vnímáme. Rád bych se zaměřil na myšlení samotné – jakým způsobem myslíme, jsme naučeni myslet a jaké vzorce myšlení, ať už vědomě či nevědomě, přejímáme. Pokračovat ve čtení „Propaganda myšlení. Odkaz aristotelského myšlení a Heideggerův obrat“

Proč se vyplatí být privilegovaný?

V elitních povoláních jsou třídní zvýhodnění zaměňována za talent, píší Sam Friedman a Daniel Laurison pro The Guardian. Popisují nerovnosti, které vytváří fungování „zásluhového“ systému ve Velké Británii, a to zejména prostřednictvím odkrývání skrytých mechanismů a dominantních behaviorálních (kulturních) kódů, které za ním stojí a které rozhodně v životopisech a kariérních narativech běžně nenajdeme.

Pokračovat ve čtení „Proč se vyplatí být privilegovaný?“

Judith Butler: Genderová teorie není ani destruktivní, ani indoktrinující: jednoduše hledá formu politické svobody

Ve článku „The backlash against ‚gender ideology‘ must stop“ [Odpor vůči ‚genderové ideologii‘ musí přestat], jehož překlad vám tímto textem zprostředkujeme, Judith Butler připomíná, že jsme v posledních letech v Evropě nebo latinské Americe svědky protestů proti „ideologii genderu“. Ve Spojených státech se katolíci a evangelíci postavili proti postojům spojeným s „genderovou teorií“ nebo „genderovou ideologií“: proti právům trans lidí v armádě, právům na interrupci, právům leseb a gayů, sňatkům homosexuálů a jiným hnutím horujícím za genderovou rovnost a rovnost pohlaví. Pokračovat ve čtení „Judith Butler: Genderová teorie není ani destruktivní, ani indoktrinující: jednoduše hledá formu politické svobody“

Etika transhumanismu a kult futuristické biotechnologie

Text je překladem anglického článku „The Ethics Of Transhumanism And The Cult Of Futurist Biotech“ Julian Vigo, autorky specializující se na antropologii, technologii a politickou filosofii.

Transhumanismus (zkráceně také H+) je filosofické hnutí, které obhajuje technologii nejen kvůli rozšíření lidského života, ale také pro překonání lidského života spojením člověka a stroje. Myšlenkou je, že jednoho dne budou lidé inteligentnější, zdravější a fyzicky silnější. Ve skutečnosti je toto hnutí založeno na předpokladu, že smrt není řešením, se zaměřením na vylepšení vědomého těla a učinění člověka nesmrtelným. Pokračovat ve čtení „Etika transhumanismu a kult futuristické biotechnologie“

Řekneme cokoliv chcete!

Vytvořit volební leták, poutač nebo plakát je královská disciplína. Protože politické programy málokdo čte a protože se zvlášť v komunální politice mohou programy podstatně překrývat, a to i mezi vládnoucími stranami a opozicí, pravděpodobnost, že se podaří vměstnat sdělení, které zaujme a ještě něco doopravdy vyjadřuje, se blíží pravděpodobnosti výhry velkého plyšového slona na pouti. Tam většina také vyhraje spíš plastové upíří zuby. Pokračovat ve čtení „Řekneme cokoliv chcete!“

Big data mohou bez urgentního zásahu urychlit růst sociálních rozdílů

Omezený přístup k velkým datům (big data) vytváří digitální propast mezi velkými společnostmi a širší akademickou komunitou, tvrdí Kate Metzler ze SAGE Publishing. Ve svém textu pro LSE Impact Blog zmiňuje Clivea Humbyho, matematika a architekta stojícího za projektem Tesco Club Card, který se už v roce 2006 nechává slyšet, že „data jsou nová ropa„. Srovnáním odkazuje k hodnotě, která je získávána čištěním základní suroviny v případě ropy nebo analýzou v případě dat. Data jsou však produkována rychleji, než se je daří zpracovávat a analyzovat. Vždyť už v roce 2013 bylo možné říct, že 90 % dat bylo vyprodukováno v předchozích dvou letech. Metzler cituje hlavního ekonoma společnosti Google: „Před miliardou hodin se objevil druh homo sapiens. Před miliardou minut začalo křesťanství. Před miliardou sekund bylo vytvořeno IBM PC. Před miliardou vyhledávání na Googlu… to bylo tohle ráno.Pokračovat ve čtení „Big data mohou bez urgentního zásahu urychlit růst sociálních rozdílů“

Foucaultův slon

“… diskursy samotné nejsou pravdivé nebo lživé.”
(Power/Knowledge, s. 118)

“Doznání bylo a dodnes zůstává obecnou matricí, která řídí produkci pravdivého diskursu o sexu.”
(Vůle k vědění. Dějiny sexuality I., s. 75)

Následující text je překladem anglického článku „Foucault’s Elephant“ Thomase Morrisona.

Okázalý francouzský filozof Michel Foucault (1926-1984) je dobře známý pro své historické analýzy kriminality, sexuality a šílenství, jako pro své enigmatické výroky o povaze moci, vědění a pravdy. V tomto článku chci prozkoumat druhé zmíněné, zvláště ve vztahu k vědeckému poznání. Pokračovat ve čtení „Foucaultův slon“