Co říkají falešné statistiky „ženského orgasmu“ o genderové předpojatosti?

Při příležitosti Mezinárodního dne ženského orgasmu, který připadá na 8. srpna, přinášíme zápisky ze článku What A Fake ‘Female Orgasm’ Statistic Says About Gender Bias, který dříve v tomto roce publikovala Suzannah Weiss na platformě Medium. Nejedná se o téma nové, již před pěti lety jsme se mu věnovali v textu ,,Záhada“ ženského orgasmu, genderové stereotypy a objektifikace žen. Ukázali jsme v něm, že sociální síly mohou zasahovat i tak intimní součást lidského života, jakou je sexualita, a ovlivňovat intenzivní fyzickou rozkoš žen a mužů. Pokračovat ve čtení „Co říkají falešné statistiky „ženského orgasmu“ o genderové předpojatosti?“

Prázdnota a nebezpečí pojmu fake news

Pojem „fake news“, který se ve veřejné debatě rozšířil zejména po nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta, působí velké škody.  Tvrdí to Joshua Habgood-Coote z bristolské univerzity ve svém článku na serveru The Conversation. Co je v sázce? Pojďme si jeho úvahu přiblížit. Pokračovat ve čtení „Prázdnota a nebezpečí pojmu fake news“

Než Zimbarda za ten stanfordský experiment úplně zavrhnete

Známý stanfordský vězeňský experiment byl podvod! Vězni psychický nátlak jen hráli a vědci manipulovali účastníky ke krutosti,“ zaznělo v nedávné době v řadě článků věnovaných Zimbardovu slavnému výzkumu z roku 1971. Tím nejcitovanějím byl text The Lifespan of a Lie Bena Bluma na serveru Medium. Jeho zjištění o experimentu se záhy dostaly až do Česka, kam Zimbardo v minulosti již několikrát zavítal (o jedné z jeho návštěv jsem psal již v roce 2011), a to zejména prostřednictvím článku Rádia Wave. Vzhledem k oblíbenosti přední postavy sociální psychologie šlo o trhák: ti, kteří nad Zimbardem nezlomili hůl už v případě jeho knihy Odpojený muž, ve které možná až příliš snadno podléhá stereotypu o „krizi mužství“ (viz například kritika Filipa Vostala a Johany Chylíkové v pořadu Černá skříňka ČRo Vltava), si konečně mohli mnout ruce: Zimbardo lhal, nebo si to celé alespoň přibarvil. Pokračovat ve čtení „Než Zimbarda za ten stanfordský experiment úplně zavrhnete“

Konec konce dějin?

Není konečně na čase vyhlásit konec konce dějin? Na to se s omluvou Fukuyamovi ptá Leann Davis Alspaugh ve článku The End of the End of History? v časopise virginské univerzity UVA Today. V něm referuje o loňském vydání interdisciplinárního časopisu The Hedgehog Review (University of Virginia, Institute for Advanced Studies in Culture), ve kterém vyšlo šest esejů na téma konce konce dějin. Čím se jejich autoři zabývali? Pokračovat ve čtení „Konec konce dějin?“

Příjmová nerovnost je historicky známou příčinou pádu civilizací

Mýtus o úpadku a pádu civilizací je populární. Vytvářet analogie ke složitým a dlouhodobým sociálním, hospodářským a politickým procesům je paradoxně až příliš snadné, protože dávná historie snese mnohé – nedokáže už mluvit sama za sebe prostřednictvím hlasu přeživších. Tak se tedy dokola dozvídáme o hrůzách pádu velkého Říma, o tom, že ho rozložila někdejší dekadence a snahy o emancipaci, podobné všemu, co se děje dnes. Nemůžeme se tedy divit, že se mýty takového typu nejčastěji šíří ve chvílích, kdy jsou narušeny konzervativní jistoty a vyzvány staré pořádky (zvlášť prominentní postavení má v tomto ohledu téma genderu). Pokračovat ve čtení „Příjmová nerovnost je historicky známou příčinou pádu civilizací“

J. Hendl, J. Remr: Metody výzkumu a evaluace (Portál, 2017)

Kniha Metody výzkumu a evaluace především autenticky odráží stav současné české sociálně vědní metodologie a provokuje k širší úvaze. V tomto kontextu je samozřejmě skvělé, že byla publikována. Může tak mimo jiné přispět k diskusi o tom, jak a zda vůbec tuto subdisciplínu v našich podmínkách pěstovat. Ostatně, sám jsem se ve své disertaci o ne příliš úspěšně metodologický příspěvek české sociologii pokusil. Jsem-li tedy v některé momenty kritický, pak s vědomím toho, že před autory stál nelehký úkol. Pokračovat ve čtení „J. Hendl, J. Remr: Metody výzkumu a evaluace (Portál, 2017)“

Skepse kolem kolonizace jiných planet

Měsíc je šedá kamenitá poušť ve vakuu. Mars je hnědá radioaktivní kamenitá poušť v téměř-vakuu. To jsou jen ty parametry, které se dají k největším pozemským extrémům alespoň trochu připodobnit, další parametry jsou totiž tak drastické, že s nimi nemáme běžnou pozemskou zkušenost, jako teploty, míry tvrdého záření, apod. Pokračovat ve čtení „Skepse kolem kolonizace jiných planet“

Slavoj Žižek: Štěstí? Ne, díky!

Publikujeme překlad několika částí textu Slavoje Žižeka pro The Philosophical Salon, v němž se věnuje kritice tzv. happiness studies (Že neexistují? Podívejte se do vyhledávače!) na pozadí aktuálního skandálu Cambridge Analytica. Výběr přeložených pasáží je veden snahou zachytit to nejdůležitější z textu, pro lepší celkový dojem však doporučujeme přečíst si celý článek v jeho původní verzi v anglickém jazyce. Pokračovat ve čtení „Slavoj Žižek: Štěstí? Ne, díky!“

The Fake News Paradox and Its Challenge to Academia

Firstly, I have to admit, that all those ideas do not belong only to me, but also to other people who took part in a roundtable on fake news in French Institute “Human and Social Sciences in The Post-Fact Era”[1] on January 25th and in a later discussion. Therefore, I would better avoid calling myself a fully legitimate author, but partially a mediator of ideas which were born in the course of discussion few months ago. Pokračovat ve čtení „The Fake News Paradox and Its Challenge to Academia“

Polarizovaná, nebo odcizená česká společnost?

Před druhým kolem prezidentské volby je stále patrnější, že v české společnosti zeje hluboký příkop. Mohli bychom se zaměřit na různé charakteristiky a prokázat, že „pražská kavárna“ a „mimopražská hospoda“ tu byly už dřív, a nejspíš bychom došli k závěru, že hlasitost tomuto konfliktu propůjčil zejména rozvoj sociálních sítí a elektronických médií. V tomto krátkém textu se ale zaměřím na rovinu komunikace a s ní spojené důsledky rostoucí polarizace a odcizení české společnosti. Polarizace, o které je řeč, totiž vyjevuje nepříjemnou skutečnost – že přestávají platit fakta a mnohem důležitějším se stává, kdo různé výroky a tvrzení pronáší. Ztrácíme schopnost spolu mluvit. Pokračovat ve čtení „Polarizovaná, nebo odcizená česká společnost?“