Začátkem tohoto měsíce na Fakultě sociálních studií Masarkovy univerzity vyšlo další číslo časopisu Sociální studia. Tentokrát se zaměřuje na téma environmentalismu, tedy na skutečně palčivé otázky dnešní společnosti, které však postupně začínají ustupovat z veřejného diskurzu. Časopis nabízí několik zajímavých článků, jejichž seznam najdete níže. Případně můžete navštívit přímo oficiální stránky časopisu.
Sociální studia 1/2013 (ročník 10)
Environmentalismus / Environmentalism
„Již několik let ztrácí český environmentalismus společenský ohlas a tematicky ustupuje z veřejného diskurzu. I pokud odhlédneme od (snad) dočasných ekonomicko-politických příčin souvisejících s krizí, která vypukla v roce 2008, je defenziva českého environmentálního myšlení zřejmá. Cílem tohoto monotematického čísla je poskytnout prostor pro kritickou reflexi společenskovědních teorií environmentalismu posledních deseti let, pro jejich myšlenkové obohacení a pro zveřejnění výsledků empirického bádání v oblasti aktuálních environmentálních problémů.“
Editorial
Environmentalismus a věda aneb co a jak se současným ústupem environmentálních témat [pdf]
Stati
Udržitelný nerůst. Nový zastřešující koncept v environmentální argumentaci?
Eva Fraňková Johanisová Naďa
Přes dvacet let trvající dominance pojmu udržitelného rozvoje v environmentální argumentaci vedla podle mnoha autorů k devalvaci jeho významového obsahu a ztrátě jeho schopnosti motivovat potřebnou změnu chování na úrovni jednotlivců i celé společnosti. O oživení radikálního étosu se pokouší koncept udržitelného nerůstu (sustainable degrowth), který získává váhu v rámci eko-sociálního hnutí i akademické debaty v posledním desetiletí.
Přes dvacet let trvající dominance pojmu udržitelného rozvoje v environmentální argumentaci vedla podle mnoha autorů k devalvaci jeho významového obsahu a ztrátě jeho schopnosti motivovat potřebnou změnu chování na úrovni jednotlivců i celé společnosti. O oživení radikálního étosu se pokouší koncept udržitelného nerůstu (sustainable degrowth), který získává váhu v rámci eko-sociálního hnutí i akademické debaty v posledním desetiletí.
A nezapomeňte na pokoru. Spor o postavení člověka v environmentální etice
Zdeňka Sokolníčková
Zhruba od 60. let minulého století je na poli environmentální etiky živý spor mezi antropocentrickou a neantropocentrickou perspektivou. Volba východiska, které ovlivňuje další formování postoje člověka (kultury) ke světu, je klíčové pro teorii, avšak z hlediska potřeb dnešní společnosti nemá jednoznačné dopady na praxi. Neatropocentrismus (zastoupený Klausem Meyer-Abichem a Holmesem Rolstonem III) i antropocentrismus (reprezentovaný Johnem Passmorem a Günterem Patzigem) se často překrývají ve výchozích motivacích i v návrzích konkrétních opatření.
Zdeňka Sokolníčková
Zhruba od 60. let minulého století je na poli environmentální etiky živý spor mezi antropocentrickou a neantropocentrickou perspektivou. Volba východiska, které ovlivňuje další formování postoje člověka (kultury) ke světu, je klíčové pro teorii, avšak z hlediska potřeb dnešní společnosti nemá jednoznačné dopady na praxi. Neatropocentrismus (zastoupený Klausem Meyer-Abichem a Holmesem Rolstonem III) i antropocentrismus (reprezentovaný Johnem Passmorem a Günterem Patzigem) se často překrývají ve výchozích motivacích i v návrzích konkrétních opatření.
Obrana „antropocentrismu“
Vlastimil Hála
Text se zaměřuje na rozbor a kritiku některých pojmů používaných v biocentricky orientovaných koncepcích ekologické filosofie, zvl. etiky a pokouší se o alternativní pohled na problémy zde tematizované. Jedná se zejména o pojmy hodnoty (případně vlastní hodnoty) přírody, lidského zájmu, lidské perspektivy a vztahu způsobu bytí člověka a „mimo-lidských bytostí.
Vlastimil Hála
Text se zaměřuje na rozbor a kritiku některých pojmů používaných v biocentricky orientovaných koncepcích ekologické filosofie, zvl. etiky a pokouší se o alternativní pohled na problémy zde tematizované. Jedná se zejména o pojmy hodnoty (případně vlastní hodnoty) přírody, lidského zájmu, lidské perspektivy a vztahu způsobu bytí člověka a „mimo-lidských bytostí.
Pozměňovací návrh jako indikátor při přijímání české legislativy životního prostředí
Jan Skalík
Článek se zabývá vlivy na hlasování u legislativy životního prostředí v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V úvodní části textu na základě kvantitativní analýzy porovnáme vliv skupiny sociodemografických a členských charakteristik poslanců na jejich hlasování.
Jan Skalík
Článek se zabývá vlivy na hlasování u legislativy životního prostředí v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V úvodní části textu na základě kvantitativní analýzy porovnáme vliv skupiny sociodemografických a členských charakteristik poslanců na jejich hlasování.
Česká klimaskepse: úvod do studia
Petr Vidomus
Antienvironmentální aktivismus byl doposud studován především v USA, kde má historicky výraznější rozsah i zázemí. Publikovaný výzkum je příspěvkem ke studiu konzervativního aktivismu, které je v ČR, ale i v Evropě výrazně opomíjeno. V neposlední řadě může významně obohatit evropský náhled na toto kontrahnutí, případně položit základ budoucím srovnávacím výzkumům.
Petr Vidomus
Antienvironmentální aktivismus byl doposud studován především v USA, kde má historicky výraznější rozsah i zázemí. Publikovaný výzkum je příspěvkem ke studiu konzervativního aktivismu, které je v ČR, ale i v Evropě výrazně opomíjeno. V neposlední řadě může významně obohatit evropský náhled na toto kontrahnutí, případně položit základ budoucím srovnávacím výzkumům.
Zelení singles: Analýza profilů environmentalistických seznamek
Lukáš Kala
V rámci tohoto textu se zabýváme souvislostmi životního způsobu klientů zelených seznamek v kontextu individualizace společnosti a environmentálních problémů. Na základě výsledků kvantitativně-kvalitativní studie představujeme specifickou skupinu environmentálně zaměřených singles hledajících podobně hodnotově orientované partnery. Přinášíme kritický pohled na environmentální dimenzi jejich životního způsobu.
Lukáš Kala
V rámci tohoto textu se zabýváme souvislostmi životního způsobu klientů zelených seznamek v kontextu individualizace společnosti a environmentálních problémů. Na základě výsledků kvantitativně-kvalitativní studie představujeme specifickou skupinu environmentálně zaměřených singles hledajících podobně hodnotově orientované partnery. Přinášíme kritický pohled na environmentální dimenzi jejich životního způsobu.
Spišští Romové a příroda: metodologicko-teoretický rámec výzkumu
Vojtěch Pelikán
V environmentalistice a příbuzných disciplínách se vede debata, jakým způsobem uchopit klíčové téma vazby mezi společností a přírodou. Pohled do romských osad na slovenské Spiši poskytuje v tomto ohledu podnětný empirický materiál, jenž naznačuje odlišnosti ve vnímání přírody i v environmentální dimenzi životního způsobu. Předložená studie diskutuje, jak tamní výzkum vhodně pojmout metodologicky i teoreticky. Text vyjasňuje rozdíl mezi chováním a vztahem a definuje dvojí dimenzi přírody – prostředí a princip.
Vojtěch Pelikán
V environmentalistice a příbuzných disciplínách se vede debata, jakým způsobem uchopit klíčové téma vazby mezi společností a přírodou. Pohled do romských osad na slovenské Spiši poskytuje v tomto ohledu podnětný empirický materiál, jenž naznačuje odlišnosti ve vnímání přírody i v environmentální dimenzi životního způsobu. Předložená studie diskutuje, jak tamní výzkum vhodně pojmout metodologicky i teoreticky. Text vyjasňuje rozdíl mezi chováním a vztahem a definuje dvojí dimenzi přírody – prostředí a princip.
Studenti píší
Environmentální myšlení Johna Ruskina a Josefa Šafaříka
Dominika Marešová
Tato práce vychází z bakalářské práce, která se zabývá dílem a vztahem dvou myslitelů – Johna Ruskina, viktoriánského kritika umění a sociálně-ekonomického teoretika – a Josefa Šafaříka, brněnského filosofa a esejisty spojeného s předlistopadovým disentem. První část práce je věnována představení environmentálních souvislostí myšlení autorů jednotlivě a jejich porovnání se známými environmentálními směry.
Dominika Marešová
Tato práce vychází z bakalářské práce, která se zabývá dílem a vztahem dvou myslitelů – Johna Ruskina, viktoriánského kritika umění a sociálně-ekonomického teoretika – a Josefa Šafaříka, brněnského filosofa a esejisty spojeného s předlistopadovým disentem. První část práce je věnována představení environmentálních souvislostí myšlení autorů jednotlivě a jejich porovnání se známými environmentálními směry.
