Pohled pragmatické sociologie kritiky na dynamiku akademického sporu

O Tejkalové bez Tejkalové, o neslučitelnosti obcí a roli kvalifikovaných objektů.

Na akademické půdě Fakulty sociálních věd a celkově Univerzity Karlovy se odehrává spor o tom, jestli má nebo nemá dr. Alice Němcová Tejkalová zastupovat výše zmíněnou fakultu na pozici děkanky. Táto esej má za účel přiblížit dynamiku sporu a vývoje kritické argumentace a nabídnout pragmatický pohled na současné dění na akademické půdě, v jehož jádře leží nutnost přehodnocení materiálních objektů sloužících k posouzení vztahu ekvivalence mezi akademickými pracovníky a a představách o nich. Pokračovat ve čtení „Pohled pragmatické sociologie kritiky na dynamiku akademického sporu“

Proti sexbotům

Tak jako existuje kampaň Stop Killer Robots, která se snaží upozornit na nebezpečí autonomních robotů využívaných jako válečné zbraně, vznikla rovněž iniciativa Campaign Against Sex Robots, za níž stojí výzkumnice Kathleen Richardson, autorka knihy AI: Anxiety and Machines. Jádro její kritiky si přiblížíme v následujícím textu. Pokračovat ve čtení „Proti sexbotům“

Mýtus o „úpadku a pádu“

Některé mýty a konspirace se stále vracejí. I když jsou vyvráceny, dokážou na čas usnout a jako medvěd se po zimním období, kdy je malá hojnost, probudit a znovu nabýt nebývalé síly. Tohle věděl Umberto Eco, když se vydal na dráhu romanopisce. S neutuchajícím zájmem zasvětil část svého života studiu a osobitému zpracování těch největších konspirací v dějinách lidstva. Ve Foucaultově kyvadle neúnavně vyjmenovává náboženské sekty a řády, spřádající své temné úmysly na tajných setkáních, v Pražském hřbitově se zlotřilý Simonini stane autorem Protokolů sionských mudrců, které stojí za plány globální nadvlády židovského národa. Přestože jde o románové dílo, Protokoly žijí ve vědomí mnoha společenství v různých formách dodnes. Pokračovat ve čtení „Mýtus o „úpadku a pádu““

Jsme připraveni na intimitu s androidy?

Ačkoli vytvořit robota, který by doopravdy vypadal a pohyboval se jako člověk, je stále ještě za hranicemi našich schopností, debata o vztahu člověka k robotům je dávno nastolena, ať už v podobě témat postupující robotizace práce, limitů umělé inteligence nebo etiky při produkci sexbotů. V následujícím textu, který je zároveň komentářem volného překladu článku Modern Love: Are We Ready for Intimacy with Robots? z časopisu Wired, podnikneme cestu právě blíže k tomuto tématu, aniž bychom přitom chtěli bloudit katakombami etiky, jak je v případě tohoto fenoménu běžné. Pokračovat ve čtení „Jsme připraveni na intimitu s androidy?“

Big data v praxi, Čína bude hodnotit své občany

Čína je zemí netušených možností, přesto bychom nedoporučili učit se od tamních představitelů, jak stabilizovat společnost. V tomto ohledu dost možná jeden z nejzávažnějších plánů, Social Credit System (SCS), má totiž v roce 2020 vejít do fungování jako povinný pro celou populaci. Úkol vytvořit sytém, který má zavést hodnocení spolehlivosti jednotlivých občanů, dostalo již v roce 2014 osm firem. Situaci si nyní přiblížíme v následujícím textu, který je volným překladem článku Big data meets Big Brother as China moves to rate its citizens, vydaném v časopise Wired.

Pokračovat ve čtení „Big data v praxi, Čína bude hodnotit své občany“

Čím nás straší #metoo?

Někdy to vypadá, že ty feministky akorát lidi otravují a bylo by nejlepší je zakázat. Se železnou pravidelností se tak v případě, že do médií pronikne skandál ohledně obtěžování žen, bývají mezi prvními reakcemi apologetiky mužů: „Věci nejsou tak horké, jak vypadají. A co obtěžování mužů, myslel někdo na muže? To už se nesmí skládat komplimenty? Dokud jí to vyhovovalo, tak si nestěžovala, teď jí nikdo nechce, tak křičí,“ střílí se od boku a prioritou není zájem o problém a snaha o empatii, ale krizový management. Jedná se přitom o stejné rétorické figury, opakující se v různých variacích od doby boje za volební právo žen. My jsme pro ženská práva, ale tohle už je moc. Pokračovat ve čtení „Čím nás straší #metoo?“

Dělejte příbuzenstvo, ne hranice!

Michelle Murphy se ve své knize The Economization of Life (Duke, 2017) zabývá tématem kvantitativních a ekonometrických přístupů k populaci a marginalizovanými populacemi. Jinými slovy lze také mluvit o populačních opatřeních, které můžeme označit za neo-malthusiánské, jejichž původ nacházíme v eugenice.

Murphy tvrdí, že vědecký ideál „populace“ jako nediferencované a abstraktní lidské masy, oproštěné od břímě rasy nebo národa, byl vždy iluzí. Ve skutečnosti byly populace či jiné představy masifikovaného života ve formě davů a přelidnění trvale rasistickými modely. Pro odvrácení planetární katastrofy a přežití lidstva je tedy třeba nově přemýšlet o lidské kolektivitě. Existuje zde prostor pro radikálně egalitářský přístup, oproštěný od dlouhého stínu populační kontroly?

Pokračovat ve čtení „Dělejte příbuzenstvo, ne hranice!“

O kvalitě nebo kvantitě? Nebo o ničem?

Eric Royal Lybeck, odborný asistent sociologie na Univerzitě v Exeteru, nedávno v prestižním blogu časopisu The Sociological Review (8.8.2017) napsal, že Teaching Excellence Framework (TEF) není ani o vyučování, ani o excelenci a ani to není rámec. Měl na mysli dokument, který o letošních prázdninách vydala britská vláda a který má zlepšit dosavadní programy pro hodnocení výuky a výzkumu na vysokých školách. Pokračovat ve čtení „O kvalitě nebo kvantitě? Nebo o ničem?“

Nad Tamásovou filosofií komunismu

Gáspár Miklós Tamás je myslitelem s pohnutým osudem intelektuálním i lidským. Z bývalého disidenta ve stalinistickém Maďarsku se po roce 1990 stal politický proponent liberálně konzervativní společenské transformace, aby toto své angažmá koncem devadesátých let zavrhl a přiklonil se k marxismu (více k tomu Feinbergova předmluva v recenzované knize). Jelikož byl u nás Tamás dosud znám především jako publicista, klade si výbor z jeho esejů „K filosofii socialismu“ za úkol přiblížit myšlení tohoto autora v hlubších teoretických souvislostech. Pokračovat ve čtení „Nad Tamásovou filosofií komunismu“

Velký regres: lákání populistické politiky

V internetové době, která vyžaduje rychlý přenos informací a z něho plynoucí zkratkovitost mediálních sdělení a podporuje kladení povrchních, tedy špatných otázek při zkoumání soudobých fenoménů, se neustále potýkáme se zmatením pojmů. V tomto textu se jedná konkrétně o pojem populismu, jehož nadužíváním se zbavujeme schopnosti rozpoznat jeho nebezpečné formy. Pokračovat ve čtení „Velký regres: lákání populistické politiky“