Kniha Metody výzkumu a evaluace především autenticky odráží stav současné české sociálně vědní metodologie a provokuje k širší úvaze. V tomto kontextu je samozřejmě skvělé, že byla publikována. Může tak mimo jiné přispět k diskusi o tom, jak a zda vůbec tuto subdisciplínu v našich podmínkách pěstovat. Ostatně, sám jsem se ve své disertaci o ne příliš úspěšně metodologický příspěvek české sociologii pokusil. Jsem-li tedy v některé momenty kritický, pak s vědomím toho, že před autory stál nelehký úkol. Pokračovat ve čtení „J. Hendl, J. Remr: Metody výzkumu a evaluace (Portál, 2017)“
Příjmová nerovnost je historicky známou příčinou pádu civilizací
Mýtus o úpadku a pádu civilizací je populární. Vytvářet analogie ke složitým a dlouhodobým sociálním, hospodářským a politickým procesům je paradoxně až příliš snadné, protože dávná historie snese mnohé – nedokáže už mluvit sama za sebe prostřednictvím hlasu přeživších. Tak se tedy dokola dozvídáme o hrůzách pádu velkého Říma, o tom, že ho rozložila někdejší dekadence a snahy o emancipaci, podobné všemu, co se děje dnes. Nemůžeme se tedy divit, že se mýty takového typu nejčastěji šíří ve chvílích, kdy jsou narušeny konzervativní jistoty a vyzvány staré pořádky (zvlášť prominentní postavení má v tomto ohledu téma genderu). Pokračovat ve čtení „Příjmová nerovnost je historicky známou příčinou pádu civilizací“
Konec konce dějin?
Není konečně na čase vyhlásit konec konce dějin? Na to se s omluvou Fukuyamovi ptá Leann Davis Alspaugh ve článku The End of the End of History? v časopise virginské univerzity UVA Today. V něm referuje o loňském vydání interdisciplinárního časopisu The Hedgehog Review (University of Virginia, Institute for Advanced Studies in Culture), ve kterém vyšlo šest esejů na téma konce konce dějin. Čím se jejich autoři zabývali? Pokračovat ve čtení „Konec konce dějin?“
Než Zimbarda za ten stanfordský experiment úplně zavrhnete
„Známý stanfordský vězeňský experiment byl podvod! Vězni psychický nátlak jen hráli a vědci manipulovali účastníky ke krutosti,“ zaznělo v nedávné době v řadě článků věnovaných Zimbardovu slavnému výzkumu z roku 1971. Tím nejcitovanějím byl text The Lifespan of a Lie Bena Bluma na serveru Medium. Jeho zjištění o experimentu se záhy dostaly až do Česka, kam Zimbardo v minulosti již několikrát zavítal (o jedné z jeho návštěv jsem psal již v roce 2011), a to zejména prostřednictvím článku Rádia Wave. Vzhledem k oblíbenosti přední postavy sociální psychologie šlo o trhák: ti, kteří nad Zimbardem nezlomili hůl už v případě jeho knihy Odpojený muž, ve které možná až příliš snadno podléhá stereotypu o „krizi mužství“ (viz například kritika Filipa Vostala a Johany Chylíkové v pořadu Černá skříňka ČRo Vltava), si konečně mohli mnout ruce: Zimbardo lhal, nebo si to celé alespoň přibarvil. Pokračovat ve čtení „Než Zimbarda za ten stanfordský experiment úplně zavrhnete“
Prázdnota a nebezpečí pojmu fake news
Pojem „fake news“, který se ve veřejné debatě rozšířil zejména po nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta, působí velké škody. Tvrdí to Joshua Habgood-Coote z bristolské univerzity ve svém článku na serveru The Conversation. Co je v sázce? Pojďme si jeho úvahu přiblížit. Pokračovat ve čtení „Prázdnota a nebezpečí pojmu fake news“
Co říkají falešné statistiky „ženského orgasmu“ o genderové předpojatosti?
Při příležitosti Mezinárodního dne ženského orgasmu, který připadá na 8. srpna, přinášíme zápisky ze článku What A Fake ‘Female Orgasm’ Statistic Says About Gender Bias, který dříve v tomto roce publikovala Suzannah Weiss na platformě Medium. Nejedná se o téma nové, již před pěti lety jsme se mu věnovali v textu ,,Záhada“ ženského orgasmu, genderové stereotypy a objektifikace žen. Ukázali jsme v něm, že sociální síly mohou zasahovat i tak intimní součást lidského života, jakou je sexualita, a ovlivňovat intenzivní fyzickou rozkoš žen a mužů. Pokračovat ve čtení „Co říkají falešné statistiky „ženského orgasmu“ o genderové předpojatosti?“
Přežití nejbohatších
Mediální teoretik a spisovatel Douglas Rushkoff napsal článek Survival of the Richest pro časopis Future Human, ve kterém popisuje svoji zkušenost s vystoupením na soukromé akci v luxusním sídle, kam byl pozván, aby přednesl řeč na téma „budoucnost technologie“. Samotná akce u něj sice vyvolávala pochybnosti, protože takové sessions s otázkami a odpověďmi nakonec končívají nikoliv jako vzdělávací, ale spíš jako poradenství, do čeho investovat, přesto dobře placenou nabídku přijal. Pokračovat ve čtení „Přežití nejbohatších“
Foucaultův slon
„… diskursy samotné nejsou pravdivé nebo lživé.”
(Power/Knowledge, s. 118)
„Doznání bylo a dodnes zůstává obecnou matricí, která řídí produkci pravdivého diskursu o sexu.”
(Vůle k vědění. Dějiny sexuality I., s. 75)
Následující text je překladem anglického článku „Foucault’s Elephant“ Thomase Morrisona.
Okázalý francouzský filozof Michel Foucault (1926-1984) je dobře známý pro své historické analýzy kriminality, sexuality a šílenství, jako pro své enigmatické výroky o povaze moci, vědění a pravdy. V tomto článku chci prozkoumat druhé zmíněné, zvláště ve vztahu k vědeckému poznání. Pokračovat ve čtení „Foucaultův slon“
Big data mohou bez urgentního zásahu urychlit růst sociálních rozdílů
Omezený přístup k velkým datům (big data) vytváří digitální propast mezi velkými společnostmi a širší akademickou komunitou, tvrdí Kate Metzler ze SAGE Publishing. Ve svém textu pro LSE Impact Blog zmiňuje Clivea Humbyho, matematika a architekta stojícího za projektem Tesco Club Card, který se už v roce 2006 nechává slyšet, že „data jsou nová ropa“. Srovnáním odkazuje k hodnotě, která je získávána čištěním základní suroviny v případě ropy nebo analýzou v případě dat. Data jsou však produkována rychleji, než se je daří zpracovávat a analyzovat. Vždyť už v roce 2013 bylo možné říct, že 90 % dat bylo vyprodukováno v předchozích dvou letech. Metzler cituje hlavního ekonoma společnosti Google: „Před miliardou hodin se objevil druh homo sapiens. Před miliardou minut začalo křesťanství. Před miliardou sekund bylo vytvořeno IBM PC. Před miliardou vyhledávání na Googlu… to bylo tohle ráno.“ Pokračovat ve čtení „Big data mohou bez urgentního zásahu urychlit růst sociálních rozdílů“
Řekneme cokoliv chcete!
Vytvořit volební leták, poutač nebo plakát je královská disciplína. Protože politické programy málokdo čte a protože se zvlášť v komunální politice mohou programy podstatně překrývat, a to i mezi vládnoucími stranami a opozicí, pravděpodobnost, že se podaří vměstnat sdělení, které zaujme a ještě něco doopravdy vyjadřuje, se blíží pravděpodobnosti výhry velkého plyšového slona na pouti. Tam většina také vyhraje spíš plastové upíří zuby. Pokračovat ve čtení „Řekneme cokoliv chcete!“